Facebook
Instagram
Září je tradičně měsícem, kdy se absolventi začínají poohlížet po svém prvním zaměstnání. Na rozdíl od let předešlých však nemusejí hledat pracovní uplatnění několik měsíců, ani slevovat ze svých vysokých nároků. Naopak – zaměstnavatelé se o nově vystudované uchazeče předhánějí velkorysými nabídkami. Slibují si od nich nadšení, flexibilitu či inovativní myšlení.
Podle nejnovějších údajů Úřadu práce bylo koncem letošního srpna bez práce nejméně lidí od roku 1996, kdy nezaměstnanost činila 2,7 procenta. Na úřadech práce bylo hlášeno 204 789 osob, volných nabídek přitom bylo přes 350 000. Z toho plyne jediné: Nabídka velkoryse převyšuje poptávku
a uchazeči si mohou vybírat.
Do popředí zájmu zaměstnavatelů se tak stále častěji dostávají čerství absolventi. Firmy na ně cílí zvláště v září, kdy si studenti z důvodu dostatku míst hledají práci až po prázdninách.
„Zaměstnavatelé začali v inzerátech zdůrazňovat, že se jedná i o pozici vhodnou pro absolventy. Tím se snaží, aby studenty s čerstvým výučním listem či maturitou neodradili výčtem všech požadavků uvedených v inzerci. Často potenciální zájemce v inzerátu zároveň ujišťují, že je rádi zaučí,“ uvádí Radovan Hypš, ředitel jednoho z nejúspěšnějších pracovních portálů JenPráce.cz.
Spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat – toho si firmy na absolventech cení
Právě možnost vyškolit si ideálního zaměstnance, který má chuť a energii učit se novým věcem, inovativní nápady a elán do práce podniky zmiňují jako důvody, proč často preferují mladé absolventy před uchazeči s praxí a letitými zkušenostmi.
To ostatně potvrzuje i generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková. „Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Důležitý je pro ně především jejich zájem o dané místo, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a ‚pracují‘ s nimi mnohem intenzívněji,“ vyjmenovává Sadílková přednosti nové generace zaměstnanců.
O tom, koho si mladý adept na práci nakonec vybere, rozhoduje podle Kateřiny Sadílkové řada faktorů. Mezi nimi zpravidla nechybí výše mzdy, benefity, nastavená firemní kultura i ochota slevit z původních požadavků. To se teď děje z důvodu dlouhodobého nedostatku kvalitních zaměstnanců stále častěji.
Na 13. a 14. plat mohou dosáhnout i absolventi – třeba jako operátoři výroby
Firmy totiž reagují na situaci na trhu práce snížením požadavků. A především navýšením mzdy. „Nástupní mzdy středoškoláků i vysokoškoláků jsou vyšší než u předchozí generace,“ poukazuje Radovan Hypš, ředitel jednoho z nejúspěšnějších pracovních portálů JenPráce.cz. A rozhodně se nejedná pouze o pokrytí inflace – ve chvíli, kdy uchazeči na trhu práce nejsou, o ně musí zaměstnavatelé bojovat především mzdově. „Naši inzerenti zhruba poslední tři roky lákají na 13. i 14. plat také zaměstnance na pozici operátorů výroby. Na takové výhody přitom dříve dosáhli pouze manažeři a další vedoucí pozice,“ podělil se o zkušenosti Hypš.
Zároveň upozorňuje, že boj o absolventy bude s ohledem na tzv. úhrnnou plodnost tuzemské populace pokračovat i nadále. Z aktuálních dat Českého statistického úřadu vyplývá, že obyvatelstvo České republiky stárne a ubývají lidé v produktivním věku.
Více českých absolventů na trhu práce? Až s ročníkem 2004 a dalšími
Do produktivního věku totiž vstupují početně slabé ročníky narozené na konci 20. a na počátku 21. století. Naopak silné skupiny z konce první poloviny 20. století se již dostaly do věku nad 65 let. „Aktuální ročníky narození středoškoláků, které jdou nově na trh práce, jsou populačně nejslabšími v historii samostatné ČR. Potenciálních zaměstnanců tak přirozeně ubývá i z tohoto hlediska. Situace se lehce zlepší až s ročníky 2004 a dalšími,“ uzavírá Hypš své konstatování s tím, že v případě pracovních nabídek čekají čerstvé absolventy i nadále příznivé časy.
