Facebook
Instagram
Život v zemi se pozvolna vrací do normálu a ani pražský magistrát nezahálí. Na letní měsíce je tak naplánováno dokončení několika dlouho očekávaných projektů. Na co se tedy můžeme těšit, jaké části historické Prahy získají díky proměnám úplně nový punc a který nový počin už k velké radosti Pražanů úspěšně běží?
Rozmanitá kultura na Strahově
V době prakticky nulového kulturního vyžití přivítali Pražané s nadšením zprávu o otevření největšího autokina v metropoli. To se nachází přímo na Strahově a kapacita je až 120 automobilů. Od 18.května se zde promítají světové filmové novinky i oblíbená česká klasika.
„Je to skvělé řešení, jak si užít volný čas u dobrého filmu a zároveň zbytečně neohrožovat své zdraví pobytem v uzavřených prostorech ve velkém počtu lidí,“ prohlašuje Jan Chabr radní pro majetek, kterého těší i využití místa u chátrajícího sportovního stadionu. Celý projekt proto vedení hlavního města zaštituje a počítá s ním i do budoucna. Kromě filmů jsou v plánu i rozmanité hudební programy.
„Až opadnou přísná koronavirová opatření, změní se autokino v klasický letňák, kde se momentální kapacita 50 diváků na sezení několikanásobně navýší,“ prozradila organizátorka Adéla Maternová.
Kompletní program včetně možnosti zakoupení lístků se nachází na stránkách autokinostrahov.cz. Cena vstupenky pro jeden automobil je 350 korun, za místo na sezení zaplatíte 120 korun.
Kromě autokina bychom na Strahovský stadion mohli chodit poznávat neradostnou totalitní minulost naší země. Magistrát zde totiž zamýšlí zřídit muzejní expozici, věnovanou historii fašistického a komunistického režimu v českých dějinách.
Muzeum totalitních režimů 20. století bylo schváleno již v minulém roce, dlouho se ale spekulovalo, jaká lokalita bude nakonec temnému údobí českého státnictví zasvěcena. Tematicky se zvažovalo prostranství okolo Stalinova pomníku na Letné i univerzitní kampus v Hybernské ulici. Nakonec ale asi zvítězil právě monstrstadion na Strahově, dějiště nechvalně proslulých komunistických spartakiád.
Ten má celý projít revitalizací, která by pro účely muzea vytvořila vskutku unikátní prostory na tribunách, které dříve sloužily pro diváky. Sídlo by si sem mohla přesunout i Institut paměti národa organizace Post Bellum. Město by tak do projektu mělo investovat celkem 1,2 miliardy korun. Magistrát má pro Pražany ještě jedno překvapení: "Předpokládá se, že do nějakých čtyř let by tady mohla být tramvaj," naznačuje pražský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09). Ta by měla navazovat na stávající tramvajovou trasu, která pro teď končí na Malovance. Chabr doufá, že jejich plán vyjde. Mohlo by se totiž také stát, že stadion nakonec odkoupí Fotbalová asociace České republiky, které patří sousední stadion Evžena Rošetzkého.
Květinový dům na Václavském náměstí
Milovníci nakupování již netrpělivě vyhlížejí dokončení Květinového domu na Václavském náměstí. Hlavním nájemníkem vkusné rohové budovy bude totiž oblíbený irský módní řetězec Primark. Srdce všech shopaholiků jistě zaplesá při představě, že trendy outfity se zde budou nalézat na velkorysých 4700 metrech čtverečních. Ostatní obchody, jejichž jména zatím nebyla zveřejněna, budou využívat dalších 1000 metrů. Novostavba, která investory stála přes dvě miliardy korun se může pochlubit prestižním certifikátem udržitelnosti BREEAM, což velmi těším i vedení Prahy.
„Kéž by se v Praze realizovalo víc staveb, které kromě přínosu pro okolí myslí i na udržitelnost a životní prostředí,“ nechal se slyšet radní pro životní prostředí Petr Hlubuček.
Budova, jež je díky své atypické podobě nazývána „The Flow Building“, nabízí ještě 15 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch.
Metropole přesná jak švýcarské hodinky
Česká metropole není jen městem sta věží, ale taktéž bezmála pěti stovek věžních hodin. Ty spadají pod správu Technologií hlavního města Prahy (THMP), a ty si daly závazek, aby život v Praze běžel na minutu přesně - jako pověstné švýcarské hodinky. „V prvních čtyřech měsících letošního roku jsme již revitalizovali hodiny na kostele sv. Remigia v Čakovicích, hodiny Geologického ústavu v Klárově a jako zatím poslední přišly na řadu hodiny kostela sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí,“ vyjmenovává dosavadní práce pražský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09). A další budou teď následovat - Chabr výslovně jmenoval hodiny svatého Mikuláše na Malostranském náměstí a na kostele svaté Ludmily na náměstí Míru. Důvod? Když u hodin zanedbáte údržbu, budou mít tendenci se zpožďovat, čemuž chce město zabránit. Počítá se vždy s předběžnou diagnostikou, opravou závadu profesionálním hodinářem a ve většině případů i s elektrifikací zařízení. Možnost dálkového monitoringu, ovládání a seřizování má vést ke stavu, kdy nikdy nebudete mít zpoždění, pokud se budete spoléhat právě na ciferníky na veřejných budovách.
