Ludvík Zifčák – údajný zavražděný student Šmíd, který spustil listopadové události

7. listopadu 2019
Repro ČT
Repro ČT

Zpráva v Rádiu Svobodná Evropa, která hlásila, že na Národní třídě byl v listopadu 1989 zavražděn policisty student Martin Šmíd, vzbudila všeobecné rozhořčení a přispěla i k pádu režimu. Až později vyšlo najevo, že roli studenta Šmída sehrál agent StB Ludvík Zifčák.

Letos si připomínáme 30 let od sametové revoluce, která navždy změnila dějiny naší země a zbavila nás komunistických okovů. Oficiálně skončila i éra nechvalně známé Státní bezpečnosti (StB), přestože mnohým estébákům se podařilo etablovat i v novém režimu. StB, která byla od vzniku v roce 1945 kompletně pod kontrolou komunistické strany, zanikla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera pár měsíců po sametu. Připomeňme si v seriálu Lifee.cz Tváře StB osudy některých estébáků.

Ludvík Zifčák se narodil v roce 1960 a byl přesvědčeným komunistou. Ve svých 23 letech vstoupil do StB, nejdříve k pohotovostnímu pluku. Pod krycím jménem Milan Růžička se infiltroval do disidentského hnutí na VŠB, aby sledoval činnost disentu. Jeho historická chvíle měla ale teprve přijít…

Pouhá proměna

Jako agent provokatér Ludvík Zifčák měl na Národní třídě sehrát roli zavražděného studenta Martina Šmída. Podle jeho vlastních slov nebylo cílem změnit komunistický režim na kapitalistický, ale udělat změny, které by zabezpečily prosperitu stávajícího režimu.

Role mrtvého studenta byla prý součástí určité strategie. Po své sehrané smrti měl pak agent Zifčák zmizet v zahraničí. Podle výpovědi bývalého agenta StB se tedy nabízí možnost, že revoluci neuskutečnili disidenti, ale byla dílem StB.

Kdo šířil informaci?

Zprávu o zavraždění studenta tehdy sdělil Rádiu Svobodná Evropa Petr Uhl. Dozvědět se ji měl od Drahomíry Dražské, údajné kamarádky studenta Šmída. Vzhledem k tomu, že policejní zásah na Národní třídě byl dost brutální, neměl důvod jí nevěřit. 19. listopadu 1989 byla však Drahomíra Dražská společně s manželkou Petra Uhla Annou Šabatovou, dnešní veřejnou ochránkyní práv, zadržena příslušníky StB. Více než týden byl vězněn i Petr Uhl.

Sama Dražská vypovídala, že nic takového nikomu nikdy neříkala. Jestli Drahomíra Dražská byla součástí policejní hry, nebylo nikdy objasněno.

I po třiceti letech odmítá Ludvík Zifčák prozradit, jak to doopravdy bylo, zejména s paní Dražskou. I když byl dávno zbaven mlčenlivosti, tvrdí, že k tomuto prohlášení ještě nenazrál čas. Dodnes je přesvědčeným komunistou a celá akce pro něj byla velkým úkolem. Patří mezi nejkontroverznější postavy sametové revoluce.

Zavří­t reklamu