Ze sci-fi filmů realita. Předpověděly nám filmové trháky nový věk genetiky?

Zdevastované město, nefungující elektrifikace a lidé s hrůzou ve tváři. Tak začínají některé filmové trháky, které pohltily svět. Nutno podotknout, že pokud ulice nebrázdila zrovna Godzilla nebo King Kong, některé scénáře se staly děsivou realitou. Stejně tak je to i s genetikou. Genetické inženýrství totiž dávno není výsadou pouze sci-fi filmů.

Geneticky upravení dinosauři, roboti ale i lidé

Vývoj genetického testování pokročil neuvěřitelnou rychlostí. Zatímco ještě před 30 lety stála analýza DNA několik bilionů korun, v roce 2007 už to byly miliardy, a dnes je to otázka několika tisíc korun. Zásadní vývoj genetické technologie přitom změnil některé oblasti medicíny a pootevřel vrátka komplexním informacím o našich genech.

Některé filmy ale zašly ještě o kus dál. Objevují se v nich geneticky autentičtí dinosauři, dokonalé společnosti nebo zbraně fungující na bází DNA. Dnes již víme, že přestože jsou některé takovéto pokusy už reálné, přináší významná etická rizika. „Genetické testy by v první řadě měly přispět k personalizaci osobní péče a v určité míře i zdravotní péče. To by samozřejmě mělo mít pozitivní dopad na kvalitu života," - vysvětluje Mgr. Alexandra Mayer, PhD, vedoucí oddělení aplikované genetiky ze společnosti Chromozoom.

Pojďme se tedy podívat na tři celovečerní snímky, kde téma genu sehrálo ústřední roli.

Editace lidské DNA je dnes realitou. Poprvé se objevila ve filmu GATTACA

Sci-fi film GATTACA z roku 1997 odkazuje svým názvem na písmena symbolizující báze genetického kódu. Velmi působivě přibližuje osudy několika postav v době, kdy se čtení kompletní genetické informace stalo rutinou. Již v porodnici předpoví lékaři hlavnímu hrdinovi z kapky krve krátkozrakost, sklony k maniodepresivitě, násilnému chování, a především velmi vysokou pravděpodobnost úmrtí na srdeční chorobu do třiceti let. V geneticky dokonalém světě představuje tento „invalidní“ profil hrdiny doživotní diskriminaci a odsouzení k podřadným pracím.

Tento kultovní snímek na první pohled fantazijně kdovíjak nevypadá. Režisér jej natočil bez použití hi-tech zbraní, futuro dopravních prostředků, zpomalených záběrů a celkově bez jakéhokoliv náznaku klasického sci-fi žánru. Přestože byl na svou dobu vysoce průlomovým, dnes je již reálným obrazem genetiky. V roce 2018 se například narodila dvojčata z experimentu Che Ťien-kchueje, která měla upravený genom ještě před narozením v embryonální fázi. To znamená, že všechny změny, které vědec v jejich DNA udělal, se v budoucnu přenesou na další generace. Děsivé a fascinující zároveň, že?

Takzvaná editace DNA ale přináší krok do neznáma. Spousta odborníků proto upozorňuje na to, že právě genomové inženýrství CRISPR-Cas9 dává sice vědcům možnost vytvářet cílené změny v genu, ty však souvisí i s nenávratnými změnami genomu.

Nový James Bond a zbraně na bázi DNA. Nesmysl nebo realita?

Do kin letos vstoupila další bondovka s názvem Není čas zemřít. Kromě luxusních aut a krásných žen se ve filmu objevuje padouch, který má v plánu zničit svět pomocí důmyslné biologické zbraně. Tou je roztok naprogramovaný na DNA, jenž se aktivuje pouze v případě, dostane-li se do styku s genetickou informací nepřítele.

„Je jasné, že agent 007 žije v nebezpečném světě, kde pouze jeho odzbrojující úsměv nestačí – musí porazit řadu záporných hrdinů a čelit nové unikátní biologické zbrani. Zatím se ale nemusíme obávat, že se obsah filmu promítne do reality. Přestože genetická analýza pokročila natolik, že můžeme z DNA zjistit rizika onemocnění, predispozice k obezitě, dobu nezbytnou k regeneraci svalů po tréninku, či dokonce možnou odpověď na otázku, proč vám nechutná pivo, zbraně na bázi vaší DNA tvořit neumíme. Ačkoliv je v nové bondovce zápletkou právě tvorba zbraní účinných na genetickou informaci, DNA testy jsou tu primárně proto, aby vám pomohly poznat vaše tělo a přizpůsobit životní styl vaším genům" objasňuje vědkyně Alexandra Mayer.

Obživne znovu Jurský park?

Americká sci-fi mediální franšíza zaměřená na snahu o vytvoření zábavního parku s naklonovanými dinosaury, Jurský park, je nesmírně populární u malých i velkých diváků. Po pěti celovečerních filmech má příští rok spatřit světlo světa další díl s názvem Jurský svět: Nadvláda. Tentokrát půjde o začátek nové éry, ve které se lidé budou muset přizpůsobit dinosaurům na pevnině.

Jak v nedávné době uvedl Max Hodack, spoluzakladatel společnosti Neuralink, podobný scénář není vůbec nemožný. Jeho firma údajně disponuje technologiemi potřebnými pro vybudování skutečného Jurského parku. Podle něj by právě metoda takzvané de-extinkce, tedy vytváření organismu splňujícího charakteristiky druhu, který je považován za vyhynulý, mohla být cenným nástrojem pro zvýšení biologické rozmanitosti. Řadě výzkumníků je však tento experiment proti srsti. Strach mají zejména z toho, že by nově geneticky modifikované organismy mohly poškodit nebo dokonce zničit současný ekosystém. Zda nás tak v budoucnu čekají živé jurské parky, zůstává zatím nevyřčeno.