Vapování slaví 20 let. Vyvede Česko i svět ze slepé uličky?

Zatímco WHO prosazuje plošné zákazy, zastánci principu harm reduction zdůrazňují přínos moderních bezdýmných produktů jako cestu ke snižování zdravotních rizik. Příklady ze Švédska či Japonska naznačují, že inovace – za předpokladu rozumné regulace – mohou skutečně snižovat počet kuřáků i úmrtnost. Světový den vapingu tak připomíná, že změna je možná – technologická, méně škodlivá a hlavně dosažitelná. 

Zatímco WHO, která Světový den bez tabáku vyhlásila již v osmdesátých letech minulého století, varuje před epidemií nemocí způsobených kouřením a brojí obecně proti užívání tabáku, vapující upozorňují na technologický pokrok, který kuřákům nabízí cestu, jak pokračovat v užívání nikotinu bez spalování tabáku a s podstatně nižší expozicí škodlivým látkám.  

Právě zastánci moderních forem užívání nikotinu, jako jsou e-cigarety (vaping), zahřívaný tabák či nikotinové sáčky, poukazují na fakt, že nabízejí stávajícím kuřákům reálnou, výrazně méně škodlivou alternativu, která nemusí být pouze skokem do nikotinového prázdna. A příklady ze Švédska či Japonska potvrzují, že přechod k tzv. páře, potažmo dalším moderním formám, dokáže dramaticky snížit nemocnost i úmrtnost spojenou s kouřením.  

Vapingová komunita letos připomíní dvacetileté výročí moderní e-cigarety, jejímž duchovním otcem je čínský lékárník Hon Lik. Jeho vynález poskytl rituál podobný kouření, avšak bez spalování – a postupně inspiroval vývoj zahřívaného tabáku i nikotinových sáčků. Dnes už tyto bezdýmné produkty používá více než 115 milionů dospělých po celém světě, z toho zhruba 65 milionů vapuje. 

Čeští adiktologové se v posledních letech vyslovují pro přístup založený na snižování škod namísto zákazů a restrikcí. Prof. MUDr. Eva Králíková považuje e-cigaretu za „zásadně méně škodlivou alternativu“ k tradičním cigaretám, někdejší národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil označuje harm reduction za „cestu k reálnému poklesu uživatelů cigaret“, a MUDr. Viktor Mravčík připomíná, že veřejná politika by měla více stavět na minimalizaci rizik než na absolutním zákazu. Podobné stanovisko přijala i Česká lékařská společnost JEP, která doporučuje bezdýmné produkty chronickým kuřákům, jimž se nedaří se svým zlozvykem přestat. 

Švédský model funguje 

Z mezinárodního pohledu se jako modelový příklad uvádí již zmíněné Švédsko, kde díky regulaci založené na principu harm reduction klesla míra kuřáků ke hranici pouhých 5 %, vůbec nejméně v EU. A země zároveň hlásí vůbec nejnižší úmrtnost na rakovinu plic a dutiny ústní. Podobně Japonsko zaznamenalo prudký pokles prodeje cigaret poté, co se na trhu etabloval zahřívaný tabák. Pokud by unie přistoupila k takzvanému „švédskému modelu“, mohlo by být podle odborných odhadů zachráněno až 3,5 milionu životů během deseti let. 

Světový den vapingu a Mezinárodní den bez tabáku tak tvoří dvě strany téže mince: první dává prostor inovacím, druhý připomíná stále hrozící rizika. Společně nabízejí ideální okamžik k diskuzi o tom, jak nastavit regulaci, aby chránila děti a nekontaminovala trh nelegálními výrobky, a zároveň aby dospělým kuřákům neupírala reálnou šanci přejít k méně škodlivému způsobu užívání nikotinu. V době, kdy data i zkušenosti ze zahraničí ukazují jasný směr, je úkolem zdravotnických institucí, politiků i průmyslu tuto příležitost využít – a přiblížit se vizi společnosti, kde kouř klasických cigaret ustoupí do minulosti.