Věra (42): Manžel se mi začal měnit před očima kvůli mladé zahradnici. Musela jsem zasáhnout

Příběhy o životě: Manžel se mi začal měnit před očima kvůli mladé zahradnici. Musela jsem zasáhnout
Zdroj: Unsplash

Věra miluje svoji zahradu a baví ji se o ni starat. Přijde jí zbytečné platit z těžce ušetřených peněz zahradníky, které objednává její manžel. Tuší, že za tím bude něco nekalého...

Šárka Schmidtová
Šárka Schmidtová 24. 04. 2026 07:00

Myslela jsem si, že už mě Mirek ničím nemůže překvapit. Žijeme si poklidným životem v domku na okraji města, vysnili jsme si ho a stejně tak zahradu, po které jsem léta toužila. Několik let jsem se jí věnovala sama, ale manžel se rozhodl přivést zahradníky.

Jezírko s lekníny

Před pár týdny, zjara, jsem se jednou navečer procházela po zahradě, když tu se ke mně Mirek přitočil a povídá mi: „Chci, aby naše zahrada byla krásná.“ Překvapeně jsem se na něj podívala: „Copak není?“ Zamyslel se: „Je taková normální – nechceš, aby vypadala líp, trochu jako zámecký park?“

Neodpověděla jsem, především proto, že jsem netušila, co mi tím chce manžel říct. Mně naše zahrádka připadala úplně v pohodě: pár záhonů, jabloň, stará hrušeň a trávník, který jsem sekala já. Co víc bych měla chtít?

„Podívej, Věro,“ pokračoval, „tady budou růže, tady lilie a támhle jezírko. S lekníny!“

Jen jsem přikývla. Ale v hlavě mi běželo jediné – kolik to bude stát?!

Půvabná zahradnice

Pár dní nato přivedl Mirek na naši zahradu tři zahradníky. Dva chlapy a jednu dívku. Měla dlouhé vlasy svázané do culíku, hubená byla až hanba, ale nejvíc mě zaujaly její oči, modré jako obloha. A zdálo se mi, že Mirek se na ni díval nějak moc dlouho…

Nejprve to bylo docela fajn, zbavili jsme se plevele na záhoncích, starých maliníků, které hyzdily jeden koutek zahrady a za několik dalších návštěv – které nebyly právě levné – jsem se mohla těšit na růže všech barev, levandulové pásy i japonské javory, které prý budou na podzim hořet červení.

Ale taky jsem si všimla, že Mirek je se zahradnicí jedna ruka. „Tyhle rostlinky potřebují víc světla,“ říkala mu a naklonila se k němu až moc blízko. A Mirek se jí dotkl a rozhodně to nebylo jen tak mimochodem. Věděl, co dělá, když ji pohladil po paži. „Tak je přesadíme. Co myslíš?“

Tykali si – a já znechuceně utekla do domu.

Poslední spor

Večer jsem na něho nastoupila. „Mirku, myslím, že už jsme toho zasadili a přesadili dost.“

Zahrada se totiž změnila k nepoznání. Byla krásná a ještě bude, ale právě to mě děsilo. Byla to krása, která něco stojí – a nejen peníze. Protože Klára, jak se ono děvče jmenovalo, byla u nás skoro pořád. Tu bylo třeba zastřihnout keře, jindy posekat trávník, něco nahnojit… „Tomu ty nerozumíš,“ tvrdil mi Mirek a já byla šokovaná jeho sebejistotou.

A pak jsem je uviděla u jezírka. Seděli vedle sebe a koukali se na lekníny. Slunce jim svítilo do tváří, zkrátka idylka jak z romantického filmu.

„Tohle je nejhezčí místo,“ zaslechla jsem Kláru.

Mirek přikývl. „Jo. Chtěl jsem… aby všechno bylo dokonalé.“

Došla jsem k nim a zpříma se na svého manžela podívala: „A pro koho?“

„Pro nás,“ odpověděl potichu po chvilce váhání.

Otočila jsem se na Kláru a povídám pevným hlasem: „Už vás nebudeme potřebovat.“

Odešla. Ale já netuším, jestli se vrátí – anebo jestli se můj manžel nevydá jak hloupý trubec za ní…


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články