Věra (65): Donutila jsem manžela vzdát se jeho milovaného místa. Teď bezmocně sleduji, jak se mi ztrácí před očima

Na naši zahrádku jsme v poslední době jezdili jen zřídka. Nemělo tedy valný smysl tam cokoliv pěstovat. Pavel obvykle jen posekal trávník, občas prořezal stromy, a pak jsme tam jen tak seděli a dívali se do prázdna. Přiznávám, že mě to postupně přestalo naplňovat.

Monika (45): Tchyně mi svými dýchánky ničila zahradu a způsobila tisícové škody. Bez milosti jsem ji z pozemku vykázala

Manžel měl zahradu moc rád

Přestože jsme na zahradu zavítali třeba jen jednou do měsíce, Pavel to tam miloval. Zatímco já jsem se nudila, on by tam dokázal strávit celé hodiny. Nikdy jsem to plně nepochopila, ale respektovala jsem to.

Potom se ale sešlo několik okolností najednou. Spočítala jsem si, kolik nás stojí jen cesta. Na zahradu jsme to měli skoro hodinu jízdy. Uvažovala jsem, že bychom za ty peníze mohli spíše podnikat výlety na místa, která ještě neznáme a jsou třeba zajímavější.

Druhým impulzem byla nabídka od souseda, který se zeptal, zda bychom mu pozemek neprodali. Obrátil se přímo na mě, protože asi správně odhadl, že u Pavla by neuspěl. Čekala jsem nabídku v řádu desítek tisíc, ale když zmínil půl milionu, zpozorněla jsem a začala o tom vážně uvažovat.

Jarmila (71): Myslela jsem, že mi sousedé ničí zahradu schválně. Pravda mi ale vehnala slzy do očí

Prodali jsme zahradu

Zdálo se mi to jako skvělá suma za něco, co už téměř nevyužíváme. Naše děti o zahradu zájem neměly, takže rozhodnutí bylo jen na nás dvou. A tak jsem to Pavlovi navrhla. „Jak to myslíš, prodat naši zahradu? Kam bychom jezdili?“ podivil se.

„Však víš, že mě to tam už tolik netěší. Stejně tam skoro nejezdíme. A za takové peníze bychom si mohli dopřát pěknou dovolenou a ještě by nám zbylo,“ argumentovala jsem. Nadšený z toho nebyl. Svého kousku země, ke kterému měl jako jediný v rodině silný vztah, se vzdát nechtěl.

Já už jsem si ale malovala, jak bychom mohli několik let jezdit k moři nebo si na podzim zaletět do Říma... Zkrátka mi to nedalo a naléhala jsem na něj tak dlouho, dokud nakonec rezignovaně nesouhlasil. Při podpisu smlouvy nepromluvil ani slovo. Sousedovi ani nepodal ruku.

Klára (27): Tchán se mi hnusí, ale před manželem musím hrát divadlo. Stačila minuta v altánu a rodinná idylka skončila

Teď mě to mrzí

Nějaký čas u nás panovalo ticho. Chápala jsem to a nic jsem Pavlovi nevyčítala. Doufala jsem, že časem uzná, že jsme zahradu opravdu moc nevyužívali. Těšila jsem se, jak spolu vyrazíme k moři. Jeho to ale vůbec nezajímalo. Ať už jsem našla cokoliv krásného v Chorvatsku nebo ve Španělsku, bylo mu to jedno.

Nyní jen sedí doma a nic ho netěší. Začínám litovat, že jsem ho k prodeji přemluvila. Přišlo mi, že je to jen zbytečnost, kterou nepotřebujeme. Vůbec mě nenapadlo, jak moc pro něj ten pozemek znamenal...

Anna (50): Manžel mě nutí makat na zahradě, zatímco sám sedí na terase. Už mě to nebaví

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].