Viktorie (33): Kamarádka mě systematicky špinila u šéfa. Dnes mám její pozici i plat, ale prázdnotu v srdci nezasypu

Půl roku jsem žila jen vidinou povýšení na ředitelku oddělení. Dřela jsem do úmoru, brala přesčasy a vymýšlela nové strategie. Moje nejbližší kolegyně a kamarádka Eliška, se kterou jsem v pražském korporátu sdílela stůl i veškerá tajemství už pět let, mě celou dobu podporovala.

Znaly jsme své rodiny, pomáhala jsem jí se stěhováním a ona mě držela nad vodou po rozchodu s partnerem. Často jsme u kafe snily o tom, jak to všechno hodíme za hlavu a utečeme na Šumavu. „Zasloužíš si to povýšení jako nikdo jiný,“ říkávala mi upřímně v naší oblíbené kavárně na rohu a já jí bezmezně věřila.

Zuzana (32): Myslela jsem, že mě okrádá kolegyně z účtárny. Pravda o zmizelých obědech mi zlomila srdce

V práci začalo přituhovat

Pak se ale něco změnilo. Šéf, dříve přátelský, mě začal ignorovat a vyřazovat z klíčových schůzek. V kanceláři zavládlo hrobové ticho, kdykoli jsem vstoupila, a kolegové se mi vyhýbali. Když jsem se s pláčem svěřovala Elišce, chlácholila mě, že šéf má jen hodně práce a ostatní prostě závidí můj úspěch.

Byla jsem zoufalá, doma jsem brečela bezmocí a moje maminka mě po telefonu prosila, abych si vzala dovolenou. Netušila jsem, odkud ten náhlý chlad pramení, a moje sebevědomí klesalo na bod mrazu.

Jana (46): Vysněné povýšení se proměnilo v noční můru. Závistivá kolegyně málem zničila všechno, co jsem si léta budovala

Pravda, která bolela

Jednoho večera jsem zůstala v práci déle, abych dokončila důležitý report. Když jsem šla do šéfovy kanceláře, všimla jsem si, že nechal zapnutý počítač s otevřenou e-mailovou schránkou. Zvědavost mě přemohla. Našla jsem sérii anonymních e-mailů s předmětem „Pozor na Viktorii S.“

Autor v nich tvrdil, že si hledám jinou práci a o firmě mluvím špatně. Jako důkaz byly přiloženy nahrávky mého hlasu s větami vytrženými z kontextu, které jsem v soukromí řekla jen jedinému člověku – Elišce. Moje zdánlivá přítelkyně mě celé měsíce systematicky špinila, překrucovala moje slova a sbírala na mě kompromitující materiály, aby mě zničila.

Eva (30): Pronajala jsem si luxusní byt, abych oslnila kolegyně. Kvůli obřímu nájmu jsem pak potají hladověla

Rychlý konec iluzí

Druhý den ráno jsem na ni čekala u stolu s vytištěnými důkazy. Když se pokusila lhát a tvrdit, že o těch donosech jen slyšela, sykla jsem na ni, že vím pravdu. Eliška okamžitě změnila masku. Chladným hlasem mi oznámila, že v byznysu neexistují přátelé a každý hraje sám za sebe. Bez dalších slov jsem šla za šéfem.

Ukázala jsem mu e-maily a přiznala se, že jsem se mu podívala do počítače. Šéf byl v šoku, okamžitě si Elišku zavolal na kobereček a ona o pár dní později podala výpověď. Povýšení jsem nakonec dostala, můj měsíční plat teď dělá přes sedmdesát tisíc korun a šéf se mi omluvil, že se nechal tak snadno zmanipulovat.

Renata (37): Stačila jedna slabá chvilka a přišla jsem o vysněné místo. Kolegyně moje dávné tajemství překroutila v odpornou lež

Úspěch vystřídal smutek

Teoreticky jsem měla slavit, ale místo radosti cítím jen obrovskou prázdnotu. Mám skvělou pozici i peníze, ale každý den se dívám na prázdný stůl vedle sebe a propadám smutku. Chybí mi naše ranní káva, společné obědy i večerní povídání. Ztráta kamarádky, která mě tak chladnokrevně zradila, mě bolí víc než ušlý úspěch.

Kromě maminky jsem totiž neměla nikoho jiného tak blízkého a teď jsem v tom velkém korporátním světě zůstala úplně sama.

David (36): Manželka se styděla za mou poctivou práci. Pravda odhalená před kolegy ukončila naše manželství

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].