
Dana má úžasnou kamarádku, která jí byla oporou v těžkých časech po rozvodu. Osud tomu ale chtěl, že se zamilovala do jejího exmanžela. Teď stojí před dilematem: pokud se přizná, o přítelkyni přijde. Pokud si ale lásku nechá pro sebe, ztratí muže, se kterým je konečně šťastná.
Evu považuji za svou nejlepší přítelkyni, nevyměnila bych ji za nic na světě. Vždy jsme si pomáhaly s dětmi a svěřovaly si naprosto vše. Jenže teď jsem se zakoukala do jejího exmanžela, kterého upřímně nesnáší. Musím si vybrat mezi vztahem s Petrem a přátelstvím s ní.
Kamarádka nenechala na svém ex nit suchou
S Evou jsme byly kamarádky dlouhá léta a jedna pro druhou bychom udělaly cokoliv. Prožily jsme spolu i to nejhorší. Obě jsme si prošly rozvodem a netuším, jak bychom to bez vzájemné podpory zvládly. Po rozvodech jsme se léta protloukaly jako svobodné matky. Kromě praktické pomoci jsme se hlavně držely psychicky nad vodou a za to jí budu navždy vděčná.
Všechno se ale zkomplikovalo, a jak jinak, kvůli muži. Obě jsme se rozhodly, že je čas dát lásce novou šanci, a začaly jsme chodit na schůzky. Eva v tom byla mnohem úspěšnější. Nikdy jí nechyběla odvaha, je od přírody společenská a dokáže se bavit s kýmkoliv. Já jsem spíše introvert a sama se do ničeho moc nepouštím.
Moje kamarádka mě tak zásobovala hlavně historkami ze svých rande, zatímco já měla za sebou jen pár nezajímavých schůzek u kávy. A pak jsem naprostou náhodou potkala Petra, jejího bývalého manžela. Osobně jsem ho moc neznala, ale z jejího vyprávění jsem si ho pamatovala jako hulváta a sukničkáře. O to víc mě překvapilo, jak milým a seriózním dojmem působil.
Kamarádčin exmanžel mi dohodil práci
V té době jsem si zrovna hledala nové zaměstnání a věděla jsem, že Petr pracuje ve firmě, která by mě zajímala. Využila jsem naší letmé známosti a poprosila ho, jestli by se za mě nepřimluvil u vedoucího. Evě jsem o tom neřekla, nepovažovala jsem to za důležité. Stejně jsem si nedělala velké naděje.
Jenže se stal malý zázrak. Práci jsem dostala a měla jsem brzy nastoupit! Petr byl v tu chvíli jediný člověk, kterého jsem ve firmě znala, a mohl mi tak usnadnit první dny. Nastal čas říct Evě pravdu. Netvářila se vůbec nadšeně, spíše znechuceně. „To ti teda nezávidím, o té firmě jsem slyšela své. Hlavně mi o Petrovi nic nevykládej,“ odsekla.
A tak jsem jí nic nevyprávěla. Ani to, že s Petrem chodíme na obědy a občas i na kávu po práci. Dokonce ani to, že se mi líbí a že jsem přijala jeho pozvání na víkendový výlet. A už vůbec ne to, že jsme se políbili a teď nevíme, co dál. Mám z toho zamotanou hlavu a nechci nic pokazit. Navíc vím, že Eva na Petrovi nenechá nit suchou. Jak bych se před ní mohla obhájit?
Nechci kamarádku zradit ani ji ztratit
Mám pocit, že se mi hroutí svět. Petra mám opravdu ráda a cítím, že by nám to mohlo fungovat. Jen tak někoho si k tělu nepustím, ale s ním je všechno tak přirozené a snadné. Po nedávném zážitku ale vím, že bych o Evu určitě přišla. Málem jsme na ni narazili v centru města. Petr mi zrovna kupoval květiny a naštěstí zareagoval pohotově, takže to nevypadalo podezřele. Tvářil se, jako by mě sotva znal.
„Proboha, která nešťastnice si ho ulovila? Takový břídil, co je neschopný v posteli i v životě,“ ulevila si později zhnuseně Eva, když mi vyprávěla, že ho viděla s nějakou ženou. Mám pocit, že když se přiznám, že tou ženou jsem byla já, jen si přede mnou odplivne. Znám ji a vím, že tohle by nikdy nepřijala.
Názor vztahového terapeuta
Dana popisuje situaci jako volbu mezi dvěma lidmi. Buď Petr, nebo Eva. Tak to ale ve skutečnosti nestojí. Dana si nevybírá mezi partnerem a přítelkyní. Vybírá si mezi tím, jestli se Eva pravdu dozví od ní, nebo jinak. Vztah s Petrem totiž nejde dlouhodobě schovat. Časem ho Eva zjistí tak jako tak. Otázka tedy nezní „jestli“, ale „jak a kdy“.
Obě strany mají svou oprávněnou pozici. Dana je dospělá, svobodná žena a Petr je rozvedený muž. Eva na něj nemá žádný nárok a nemůže určovat, s kým bude její přítelkyně žít. Na druhé straně má Eva právo očekávat od nejbližší přítelkyně upřímnost. Zvlášť když si léta svěřovaly všechno. Její pozdější zranění nebude hlavně o Petrovi. Bude o tom, jak dlouho a jak pečlivě jí Dana lhala. A tato část problému roste každým dalším týdnem mlčení.
Za zmínku stojí, že Dana mlčí opakovaně. Neřekla Evě o prosbě o přímluvu. Neřekla o obědech, o výletě ani o polibku. Nabízí se víc vysvětlení. Nejpravděpodobněji jde ale o obyčejný strach z konfliktu, který Dana jako introvertní člověk těžko snáší.
Dana také pracuje se dvěma obrazy Petra a ani jeden není úplný. Evin obraz vznikl z rozpadlého manželství. Po rozvodu lidé málokdy mluví o bývalém partnerovi spravedlivě. Danin obraz vznikl během první fáze zamilovanosti, kdy se člověk obvykle ukazuje z lepší stránky. Pravda o Petrovi může ležet kdekoli mezi tím. Dana by neměla Evina slova brát jako rozsudek. Neměla by je ale ani úplně vytěsnit.
Z toho plyne i pořadí kroků. Dana a Petr jsou zatím na začátku. Políbili se a sami nevědí, co dál. Dana nemusí Evě hlásit každé rande. Měla by si ale brzy ujasnit s Petrem, jestli to myslí vážně. Pokud ano, měla by to Evě říct sama, osobně a v klidu. Bez obhajoby Petra a bez snahy změnit Evin názor na něj. Stačí říct, co se stalo, a přiznat, že to příliš dlouho tajila. Za to se omluvit může. Za svůj vztah se omlouvat nemusí.
Dana by také neměla od Evy žádat požehnání ani okamžité smíření. Eva bude pravděpodobně zaskočená a naštvaná. Potřebuje čas. Pomůže jasná dohoda, že Petr nebude mezi nimi tématem. Dana nebude Evě vyprávět o jeho přednostech. Eva jí o něm zase nebude vyprávět to nejhorší. Dana se rozhodně nemá stát prostřednicí mezi dvěma bývalými manželi.
Zbývá nejtěžší část. Dana si je jistá, že by Evu ztratila. Opírá se ale hlavně o to, co Eva řekla ve chvíli rozladění. Lidé na takové zprávy často reagují prudce a později se uklidní. Jindy přátelství opravdu skončí. Dopředu to Dana nepozná a ovlivnit to nemůže. Může ovlivnit jen to, jestli Eva uslyší pravdu od ní.
Mgr. Pavel Pařízek je psycholog, terapeut a zakladatel platformy Terapie.cz, která usnadňuje lidem najít toho správného terapeuta. Nejčastěji se svými klienty řeší problémy ve vztazích či rodině, pocity vyhoření, úzkosti nebo deprese. Zaměřuje se také na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti či zvládání těžkých životních situací. Více informací se dozvíte zde.

