
Šárka si uvědomila, že kamarádství od školních let nemusí být to nejpevnější. Pozvala Terezu na svatbu a nekomentovala její trapné chování. Pak ale sama nebyla mezi pozvanými na kamarádčin obřad a došlo na hádku.
S Terezou jsem na svatbě počítala, znaly jsme se od školky. Její nevhodné chování jsem neřešila, dokud sama neměla veselku. Na tu mě nepozvala a ještě lhala, že šlo o malý obřad. Je to konec dlouholetého přátelství.
Kamarádky od školky
S Terezou jsme kamarádky od dětství. Sice proběhly nějaké roky, kdy jsme se vídaly minimálně, ale pořád to mezi námi klapalo. Ani vteřinu jsem neváhala, zda ji pozvat na svou svatbu. Připadalo mi to, jako samozřejmost. Patří do mé rodiny, aspoň jsem si to myslela. Nešla mi sice za svědkyni, ale byla mojí družičkou.
Svatba to byla velká a drahá, všichni jsme si to užili. Tereza ještě o něco víc. Opila se pořádně, skotačila na stolech do rána a zničila omylem svatební dar. Poté se vyspala s mým bratrem a ráno na ni museli čekat příbuzní, aby ji odvezli domů. Řekla bych, celkem ostuda. Ale nijak jsem jí to nevyčítala.
O rok později jsem se dozvěděla jen tak mezi řečí, že Tereza taky chystá veselku. „Bude to malý a narychlo, jsem těhotná!“ hlásila a skoro mávla rukou. Než jsem se nadála, obřad proběhl a já nebyla ani mezi pozvanými. Zarazilo mě to a zprvu jsem nad tím mávla rukou. Pak se mi to rozleželo a a bylo mi to docela líto. To jsem ještě netušila, že nešlo o žádnou malou svatbu.
Jsem neskutečně naštvaná
Dostalo se ke mně, že pozvali sedmdesát lidí a svatba se protáhla na celý víkend. Teď už nechápu, proč jsem byla vynechaná. Moje kamarádka projedla a propila na svatbě tisíce, rozbila mi porcelán a zneuctila mladšího brášku. A pak si pozve kapelu a kamarádky, aniž by mi o tom řekla?
Kdyby byla aspoň upřímná hned. Jala jsem se ji konfrontovat přímou otázkou a odpověděla mi celkem zostra. „Ty se s mýma lidmi moc neznáš a nezapadla bys. Pozvali jsme s Adamem spíš společné kamarády, celou partu a jen pár lidí z rodiny.“
„Aha, takže já vlastně nejsem tvoje dobrá kamarádka. Jen tě mám snad na každý svatební fotce nalitou už od oběda,“ natřela jsem jí to, až se jí rozklepala bradička. Možná jsem to přehnala, asi jsem sobecká, ale někdo by jí měl říct, co je slušnost.
Přátelství skončilo
Mělo jí být jasné, že když mě takhle odstřihne, těžko se budeme dál kamarádit. Jsem také těhotná a mohly jsme svoje děti společně vozit v kočárku a brát na hřiště. Teď to vypadá, že se vyhýbáme jedna druhé. Může za to její povaha, která mi nikdy úplně nesedla.
Uvědomila jsem si, že to přátelství drželo pohromadě tak nějak samovolně. Hlavně díky tomu, že se známe tak dlouho. Pokaždé jsem si říkala, že dlouholeté kamarádství znamená něco velkého. Teď vidím, že tomu tak vůbec nemusí být a asi jsem to brala jinak než Tereza.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




