Monika (23): Moje nejlepší kamarádka se mi pokusila přebrat chlapa a pak mě ještě drsně urazila

vyděšená mladá žena
Zdroj: Freepik

Monika má nejlepší kamarádku Adrianu, která se zakoukala do jejího přítele. Monika to neřešila, tedy až do momentu, než mu začla psát a zvát ho ven.

Alena Stárková
Alena Stárková 20. 04. 2026 13:30

S Adrianou se známe už velmi dlouho, skoro až od dětství. Vždycky jsem si myslela, že jsme nejlepší kamarádky a že si navzájem kryjeme záda a podporujeme se.

Zalíbil se jí stejný muž jako mně

Minulé léto jsem se ale přesvědčila o opaku. Byly jsme s Adrianou na dovolené v Albánii, kde jsme náhodou narazily na skupinku Čechů, kteří tuhle zemi také objevovali. Protože jsme obě velmi extrovertní a rády jsme mezi dalšími lidmi, rozhodly jsme se k nim přidat. Ve skupině byli tři kluci, z nichž jeden se mi nesmírně zalíbil. Jmenoval se Alvin, byl napůl Čech a napůl Američan a naprosto mě uhranul.

Prakticky celou dovolenou jsme tak strávili ve třech, já, Alvin a Adriana. Bylo to skvělé, obě jsme si s ním velmi rozuměly a dovolenou jsme si užily. Já jsem ho ale zaujala přeci jen trochu víc než Adriana a poslední den dovolené, kdy jsme se oba dost opili, jsme si řekli, že o sebe navzájem máme zájem, a strávili jsme spolu noc. Po návratu do Čech jsme si pak domluvili několik schůzek a po měsíci spolu začali chodit.

„Tolik ti závidím… mrzí mě, že si z nás dvou vybral zrovna tebe. Měla jsem s ním víc flirtovat,“ žertovala Adriana, když jsem jí radostnou novinu oznámila. Smála jsem se, brala jsem to tak, že si dělá legraci. Věděla jsem, že se jí také líbil, ale měla jsem za to, že to byla jenom čistě fyzická přitažlivost, protože je to objektivně pěkný muž. Pak jsem ale zjistila, že to vůbec není tak nevinné, jak jsem si myslela.

Začala mu psát zprávy

„Dneska mi psala Adriana, prý jestli s ní nechci jít běhat,“ řekl mi o pár dní později Alvin, když jsme si vyrazili ven. Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu.

„Opravdu? Jako jen tak, z ničeho nic?“ zeptala jsem se a on přikývl.

„Jo, asi má moje číslo ještě z té dovolené, ale popravdě jsem ji ani neměl uloženou. Kdyby se pod zprávu nepodepsala, ani bych nevěděl, že je to ona,“ vysvětlil mi a já jen zavrtěla hlavou. Přišlo mi to divné, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Po pár dnech se ale situace opakovala.

„Adriana mi zase psala, jestli nemám čas jít s ní na oběd,“ řekl mi Alvin tentokrát, a já se zamračila. Proč proboha moje kamarádka zve mého přítele na oběd?

„Taky mi to přijde celkem divné,“ řekla jsem, a Alvin přikývl.

„Mně taky. Sice jsme se o té restauraci bavili, oba máme rádi sushi, ale nikdy by mě nenapadlo jít s ní takhle sám.“

Řekla jsem jí, že mi to přijde nevhodné

Když se pak situace opakovala potřetí a Adriana mého partnera někam zvala, rozhodla jsem se zakročit. Napsala jsem Adrianě, jestli se můžeme setkat na kafe. Hned, jak jsme se další den sešly, jsem ji konfrontovala.

„Proč pořád píšeš Alvinovi?“ zeptala jsem se jí napřímo. „Říkal, že jsi mu v poslední době minimálně dvakrát psala a někam ho zvala. Proč?“

„Máme toho spoustu společného, tak jsem ho chtěla vidět,“ pokrčila rameny a dělala, že nic. „Je to přece můj kamarád.“

„Ale je to taky můj přítel a přijde mi celkem nevhodné, že mu takhle vypisuješ,“ odpověděla jsem, a cítila jsem, že ve mně narůstá zlost. Adriana mě sjela pohledem a odfrkla si.

Prý nechápe, proč si vybral zrovna mě

„Moc si ho přivlastňuješ. Seznámily jsme se s ním nastejno, pamatuješ si? Mám na něj stejné právo jako ty,“ odsekla ostře a já zalapala po dechu. Takovou jsem ji vůbec neznala. Najednou jsem v ní neviděla kamarádku, ale nepřítelkyni, která se mi snaží sbalit partnera.

„Nepřeji si, abys mu psala. Je mi to nepříjemné. Chodím s ním já, a ne ty,“ řekla jsem jí a viděla jsem, jak se zamračila. Sjela mě pohledem a řekla něco, na co nikdy nezapomenu.

„Nechápu, proč si z nás dvou vybral tebe. Se mnou toho má společného mnohem víc. A ani nejsi o tolik hezčí.“

Uvažovala jsem, že naše přátelství ukončím

Její slova málem ukončila naše přátelství. Prohodily jsme už jen pár slov a pak obě odešly svou cestou. Trvalo několik měsíců, než jsme si napsaly znovu. Adriana na mé prosby nedala a kontaktovala Alvina ještě několikrát. Odradilo ji až to, že ji odmítl. Potom se pokusila spojit se mnou. Ačkoliv mě její chování nesmírně mrzelo a ztratila jsem velkou část důvěry v ni, rozhodla jsem se naše přátelství úplně nezahodit a dát jí další šanci. Nikdy to mezi námi ale už nebude stejné jako dřív, když vidím, čeho je schopná.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články