Markéta (44): Na dovolené v Chorvatsku jsme si s kamarády měli dělit výdaje napůl. Doma jsem zjistila, že neplatili skoro nic

Se Simonou se kamarádím od porodnice. Naše dcery se narodily ve stejný den. Její muž Radek si s mým Tomášem také sedl. Patnáct let jsme spolu slavili narozeniny, jezdili na výlety, hlídali si navzájem děti. Byli to naši nejbližší lidé mimo rodinu.

Věděla jsem, že Radek před dvěma lety přišel o firmu a od té doby se u nich šetří. Simona mi jednou u kafe řekla: „Ty nevíš, jaké to je, počítat každou korunu...“

Tehdy jsem to brala jako povzdech. Nedošlo mi, že se to časem projeví i na našem přátelství.

Dovolená s kamarády

Když Simona loni na jaře navrhla společnou dovolenou v Chorvatsku, přišlo nám to jako skvělý nápad. Děti ve stejném věku, chlapi se snesou, my dvě si popovídáme. Tomáš jen prohodil, že s někým jet na dovolenou je jiná liga než společný oběd. Mávla jsem nad tím rukou. Po patnácti letech přece víme, do čeho jdeme.

Našla jsem apartmán u Šibeniku a zaplatila zálohu 12 000 korun, protože majitel chtěl peníze hned. „Pak to všechno rozpočítáme, teď to neřešme,“ navrhl Radek a všem se to zdálo praktické.

Stejně jsme to dělali celých deset dní. Večeře zaplatil Tomáš, protože měl u sebe kartu. Velký nákup potravin jsem platila já, protože Simona zrovna hlídala děti na pláži.

Vstupy do národního parku Krka koupil Tomáš pro všech osm lidí. „Piš si to, ať se v tom pak vyznáme,“ mrkla na mě Simona.

Účtenky jsem poctivě skládala do obálky z hotelové recepce. Bylo jich čím dál víc a skoro všechny byly naše, ale nepřikládala jsem tomu váhu. Myslela jsem, že je to v pohodě. Deset dní jsme strávili u moře a děti byly spokojené. Říkala jsem si, jaké máme štěstí, že máme přátele, se kterými to takhle funguje.

Jolana (33): Dovolená s přáteli mi otevřela oči. Došlo mi, že jsem semetrika a můj muž podpantoflák

Nemohla jsem tomu uvěřit

Když jsme si v Primoštenu dávali zmrzlinu, Radek zrovna odběhl k autu. Když se platilo parkovné, Simona nemohla najít drobné. Jednou jsem ráno viděla Radka platit kartou u pekaře – kupoval si croissant a kafe. Takže hotovost i karta fungovaly, jen ne když šlo o něco společného.

Večer jsem se o tom zmínila Tomášovi. „Prosím tě, nepočítej to. Jsou to kamarádi, doma se to srovná,“ řekl a já se zastyděla, že jsem malicherná.

Poslední večer Radek objednal pro všechny jídlo a láhev vína. Účet zaplatil Tomáš.

„Jasně, zapíšeme si to a doma všechno sečteme,“ kývl Radek.

Doma jsem v neděli večer vysypala obálku s účtenkami a otevřela internetové bankovnictví. Chtěla jsem jen udělat jednoduchou tabulku, aby se nikdo necítil ošizený.

Sečetla jsem to třikrát, protože jsem tomu nevěřila. Apartmán, jídlo, nákupy, vstupy, benzin – dohromady 61 400 korun. Z toho jsme 58 200 zaplatili my.

Radek se Simonou za celých deset dní zaplatili jeden nákup vody a plínek a jedno parkovné. Tři tisíce dvě stě korun.

Nebyla to náhoda ani roztržitost. Když jsem účtenky seřadila podle dnů, viděla jsem to černé na bílém. U každé platby byli vždycky zrovna pryč, bez hotovosti nebo měli vybitý telefon.

Podala jsem Tomášovi papír s výsledkem. Dlouho na něj koukal a pak tiše řekl, že to musí být omyl, že poslední večeři na dovolené přece platil Radek. Nezaplatil.

Ten večer jsme si opakovaně prošli den po dni celou dovolenou. Tomáš byl bledý. Ne kvůli penězům, i když to rozhodně nebylo málo. Kvůli tomu, že mu to nedošlo dřív a že mě ještě u moře přemlouval, ať to nepočítám.

Jakub (40): Na dovolené s přáteli jsem se za svou ženu styděl jako nikdy v životě. Pronesla větu, která všechny šokovala

Zaplatili jsme za lekci, ne za dovolenou

Tabulku jsem poslala Simoně s prosbou, aby si všechno zkontrolovali a poslali polovinu, tedy 27 500 korun. Dva dny bylo ticho.

Pak zavolal Radek Tomášovi. Nezapíral, nekřičel, mluvil klidně, skoro dotčeně. „Vy si to můžete dovolit, my ne. Snad nechceš, abychom se kvůli vaší dovolené zadlužili,“ řekl mu do telefonu.

Simona mi večer napsala zprávu: „Myslela jsem, že nás zvete. Celou dobu jste se tvářili, že peníze neřešíte.“

Nikdy, ani jednou, nepadlo slovo o zvaní. Říkali jsme vždy „napůl“ a „doma to srovnáme“.

Nakonec poslali 8 000 korun „z přátelství“, jak napsal Radek do zprávy pro příjemce. Zbytek jsme oželeli. Tomáš se nechtěl tahat po soudech kvůli dvaceti tisícům.

Naše dcery se dál kamarádí, tomu nebráníme. Se Simonou a Radkem jsme se neviděli už dlouho. Oslavu Tomášových čtyřicátin jsme udělali jen pro rodinu.

I když nám v rozpočtu chyběly, nejvíc mě mrzí, že Radek a Simona měli plán dřív, než jsme naložili kufry. A my jim deset dní dělali sponzory a mysleli si, že je to přátelství.

Vítek (35): Nikdy jsem se za svou ženu nestyděl tak jako na dovolené s přáteli. Označila je za prasata

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].