Facebook
Instagram
Vítek vyrazil s rodinou a přáteli na dovolenou. Pronajali si chalupu a těšili se na týden pohody a klidu. Vše ale pokazila jeho manželka Izabela. Na dovolené neovládla svou posedlost uklízením. Dokonce urazila jejich přátele. Vítek se cítí trapně a zoufale zároveň.
Vždycky jsem věděl, že moje manželka Izabela (33) je posedlá uklízením. Průběžně jsem se ji snažil krotit, protože mi přišlo, že to přehání. Letos na společné dovolené s našimi přáteli předvedla něco, za co se budu stydět ještě dlouho. Nejenom že tam uklízela, ale ještě naše přátele dirigovala a urážela. Pokud s tím něco neudělá, zešílím z toho.
Manželka je posedlá uklízením
Sám mám rád, když je doma uklizeno. Sice nepotřebuji sterilní prostředí, jako moje manželka, ale nepořádek nemám rád. Už od samého začátku našeho vztahu se rozcházíme v tom, co znamená uklizeno. Pro mě to znamená to, že nejsou po baráku rozházené hračky, že se nikde neválí oblečení nebo špinavé nádobí.
Postačí mi, když jsou věci na svých místech a nelepím se k podlaze. Izabela to má jinak. Vyžaduje sterilní prostředí. Mluví o tom i fakt, že koupelnu a toalety uklízí každý den. Někdy mám podezření, že klidně i dvakrát za den. Na zrcadle v koupelně nesmí být ani flíček.
Naše podlaha se musí od rána do večera lesknout, což je při dvou dětech a psovi téměř nemožné. Ráno vytřete a v poledne jako by se nic nestalo. Vždycky, když vidím Izabelu s hadrem, vím, že je zle. Rozhodí ji i malá zaschlá kapka vody. Je kvůli tomu schopna vytáhnout kýbl, mop a vytřít celý dům. Tak je tím posedlá.
Manželka uklízela i na dovolené
Doma se nejvíc hádáme právě kvůli úklidu. Izabela cepuje i naše malé děti. Musí si po sobě všechno vzorně uklízet. Když jejich hrníček s vodou udělá někde na stole kolečko, musí si to utřít. I když to udělají, žena stejně jde a utře to podle sebe. Říká, že to umí nejlíp. Čas od času se doma pohádáme tak, že ona se na několik týdnů uklidní a svoje uklízení omezí.
Škoda, že tomu tak nebylo na naší nedávné dovolené. Jeli jsme s přáteli na týden na pronajatou chalupu. Dohromady tam bylo šest dětí a šest dospělých. Měl to být týden pohody, výletů a relaxu. Bohužel to manželka celé pokazila. Právě na dovolené ji chytnul rapl s uklízením.
Už druhý den nás tam všechny seřvala. „Co je to tady za bordel? Proč jsou všude rozházené boty? A co to nádobí? Kdo to uklidí?" vyváděla. Přátelé se na mě podívali a já se jen výmluvně usmál. Šel jsem za manželkou s tím, že ji požádám, aby se uklidnila. „Jsme na dovolené. Doufám, že tady nebudeš uklízet," zašeptal jsem a chytnul ji za ruku.
Manželka urazila naše přátele
„To teda budu. Je tady nepořádek. Viděl jsi tu koupelnu? Všude pasta..." pronesla s odporem a už si natahovala rukavice. „Nemusíš to uklízet. V ceně pobytu je i konečný úklid. Pochop, majitel si to uklidí sám," vysvětloval jsem jí. „To je sice možný, ale já tady v takovém čurbesu být nemůžu, takže uhni," odsunula mě stranou a šla na věc. Během dopoledne vycídila chalupu tak, že tam bylo větší čisto, než když jsme přijeli.
Za dva dny ale byl nepořádek znovu. Tolik dětí pod jednou střechou jinak fungovat nedokáže. Izabela nás označila za prasata a nechutné bytosti. Po zbytek dovolené nad námi stála jako dozorce a hlídala, aby se udržoval pořádek. Dovolenková pohoda byla pryč. Už teď vím, že s námi příští rok nikdo nikam nepojede. Izabela svůj problém nevidí a myslí si, že je v právu. A sotva jsme přijeli domů, uklízela už uklizený byt.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
