Iveta (46): Myslela jsem, že soužitím s tyranem nejvíc trpím já. Dokud jsem nepřistihla naši dceru v koupelně

Iveta (46): Myslela jsem, že soužitím s tyranem nejvíc trpím já. Dokud jsem nepřistihla naši dceru v koupelně
Zdroj: Freepik

Iveta se stala obětí svého muže. Když přišel o práci, upnul se k alkoholu. Netrvalo dlouho a vztáhl ruku na svou choť. Iveta mezitím živila rodinu a splácela jeho dluhy. Nejhůř se ale situace doma podepsala na dceři Mirce.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 12. 10. 2021 10:00

Problémy, které jsem měla se svým manželem, vygradovaly do extrému. Nejvíc tím trpěla naše dcera Mirka (17). Dlouho jsem si nevšimla, že se s ní něco děje. Až za pět minut dvanáct jsem zachránila ji i sebe.

Brzy přišla první facka

Nemám ponětí o tom, kdy jsme si s Bořkem (50) přestali rozumět. Respektive, kdy se z něj stal grázl první třídy. To, že se rád napije, jsem věděla už od začátku. Vždy to ale měl pod kontrolou. Až když ho před třemi lety vyhodili z práce, jeho pití se radikálně zhoršilo.

Jen se válel doma a rozkazoval nám, co máme dělat. Musela jsem z práce rovnou domů a být mu po ruce. Mirka mu pro změnu nesměla vůbec na oči. Bez jeho povolenky jsme se doma nesměly pohnout. Dcera byla pořád zalezlá v pokoji a já mlčky seděla v kuchyni a čekala na Bořkovy rozkazy. Jednou jsem neposlechla a přišla první facka.

Postupně jsme se dostávali do dluhové pasti. Ke své práci jsem vzala ještě noční úklid kanceláří. Musela jsem platit všechno sama. Po čase i Bořkovy půjčky, o kterých jsem neměla zdání. Dlužil po kamarádech a po čase i po lichvářích. Moje pracovní tempo bylo vražedné. Na Mirku jsem vůbec neměla čas, ale ne proto, že bych nechtěla. Prostě jsem byla pořád v práci.

Přistihla jsem dceru, jak se řeže žiletkou

Současně s tím jsem musela stíhat péči o domácnost, vaření a nákupy. Bořek byl opilý vlastně pořád. Dost na mě křičel a facky se staly mým denním chlebem. Mirka občas vyběhla z pokoje a prosila otce, aby mě nechal být. Na ni sice ruku nikdy nevztáhl, ale zato ji deptal psychicky. A to většinou, když jsem nebyla doma.

Mirka přestala ve škole prospívat, hubla a uzavírala se do sebe. Když jsem si toho všimla a požádala Bořka o pomoc, vysmál se mi. Nemohla jsem s dcerou ani pořádně mluvit, protože jakmile nás nachytal, že si někde za rohem šuškáme, dostala jsem co proto. Netušila jsem, co Mirka za zavřenými dveřmi dělá a jaké šrámy má na těle i na duši.

Dva roky jsme žily s tyranem. Často jsem přemýšlela, jak z toho ven. Chtěla jsem odejít, ale současně jsem se bála, co by to udělalo s Bořkem. Tak jsem byla zblblá, že jsem myslela i na jeho dobro. Pak se to stalo. Nachytala jsem Mirku v koupelně, jak se poškozuje. Řezala se po těle žiletkou.

Rozhodla jsem se utéct

,,Co to děláš?“ zděsila jsem se a utírala jí krev. Bořek tvrdě spal v obýváku, takže jsme spolu mohly mluvit. Mirka se mi svěřila, že už to dělá dlouho. Důvod? Její otec. Snažila se přebít tu psychickou bolest, kterou jí způsoboval. Tekly mi slzy a došlo mi, že musím něco udělat. A to hned.

Během týdne jsem nás tajně po nocích balila a plánovala útěk. Azyl nám poskytl můj dobrý kamarád, který tušil, že to doma nemáme lehké. Radek mi pomohl sepsat žádost o rozvod a sehnal mi dobrého právníka. S dcerou docházíme k psychologovi. Zdá se, že máme ještě šanci na normální život. I když ten strach a bolest na srdci už asi nikdy nezmizí.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články