
Herec Bohuslav Čáp měl na rozdíl od jiných mužů štěstí. Když mu zemřela manželka, nezůstal sám. Právě naopak. O ruku požádal svou lásku z mládí. Když pak v pozdějším věku onemocněl, razil jedno velmi zajímavé heslo.
Bohuslav Čáp (26. října 1925 až 11. června 1997) byl herec a člen činohry Národního divadla. Proslavil se rolí ševce v pohádce Pyšná princezna.
Charakteristický projev Bohuslava Čápa
Po vystudování obchodní školy byl Bohuslav Čáp totálně nasazen. Jelikož hrál od mládí ochotnické divadlo, po válce se rozhodl, že se zkusí herectví věnovat profesionálně. Začínal v Náchodě, poté prošel několika oblastními divadly. Od roku 1967 působil v činoherním souboru Národního divadla, kde hrál i v důchodu.
Přestože se objevoval v menších rolích, jeho projev byl nezapomenutelný. Zavalitější postavu doplňoval melancholický a zastřený hlas a trošku posmutnělé oči. To nejvíce fungovalo buď v komediích, nebo dramatech.
Vzal si lásku z mládí
Po smrti první ženy, která odešla předčasně, si Bohuslav Čáp vzal kamarádku z mládí. Zjistil, že se nyní nachází v úplně stejné situaci jako on, a tak neváhal a odjel do Ostravy, kde se po třech týdnech vzali.
Zajímavé životní motto
I když později herec vážně onemocněl, zařekl se, že si to nebude připouštět. Často se cítil šťastný, a tak jednou prohlásil, že se řídí mottem, že být nešťastný je přepych. Jeho posledním počinem byl seriál Tři králové, jenž sledoval tři důstojníky ilegální vojenské organizace Obrana národa.
Pracoval do posledního dechu. Dožil se jednasedmdesáti let, smuteční obřad se na jeho přání nekonal.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Bohuslav Čáp
Ženy.iprima.cz: Herec Bohuslav Čáp se po smrti první ženy oženil s láskou z mládí. Svatba byla do tří týdnů




