Facebook
Instagram
Viola nemá na dětství hezké vzpomínky. Matka byla věčně opilá a neustále se hádala s jejím otcem. Viola se nemohla dočkat, až po maturitě odejde z domova. Jenže matčin stav se poté radikálně zhoršil.
Jako malá jsem spoustě věcí nerozuměla. Když si moje matka každý večer nalévala skleničku červeného, brala jsem to jako normálku. To, že se naši často hádali, mi samozřejmě drásalo srdce, ale matka vždycky říkala, že to dospělí prostě dělají. Já neměla potuchy, že to, co ničí vztah mých rodičů, je alkohol.
Po stěhování matčin alkoholismus gradoval
Mám v paměti mnoho ošklivých momentů. Například jak se matka válí v podivném stavu na gauči a otec na ni křičí. Nebo jak se u nás v noci zničehonic objeví policisté a můj táta se jim se zakrváceným obličejem zpovídá. ,,Jdi do svého pokoje. To není nic pro tebe,“ zahnal mě tehdy. Propukla jsem v pláč a nechápala, co se děje.
Přicházelo to ve vlnách. Chvíli se naši chovali jako zamilované hrdličky, pak přišlo období hádek, křiku a cinkajících láhví. ,,Stejně piju kvůli tobě. Kdybys byl víc doma, neměla bych důvod,“ křičela matka na tátu. ,,Kdybys nepila, byl bych víc doma,“ oponoval jí táta a tak to šlo pořád dokola. Jeden házel špínu na druhého a o mě se nikdo nezajímal.
Pak jsme se přestěhovali do rodinného domu. Tam matčin alkoholismus vygradoval. Táta se vracel z práce pozdě večer a brzy ráno mizel. Já se dívala na věčně opilou matku a poslouchala, jak pomlouvá otce. V té době jsem maturovala a přála jsem si co nejdříve vypadnout. Můj odchod z domu byl přesně to, na co táta čekal.
Vyhnala mě a přestaly jsme se stýkat
Sotva jsem si pronajala byt, táta mi řekl, že se chce s matkou rozvést. ,,Ona hrozně pije už roky, ale teď je to fakt šílený. Nedá se s ní mluvit. Léčit se nehodlá. Je na mě zlá, dělá mi ze života peklo. Musím pryč,“ ospravedlňoval se mi táta. Měla jsem pro něj pochopení, ale bála jsem se, co bude s matkou.
Můj strach se ukázal jako oprávněný. Matka se utrhla ze řetězu. Pila snad od rána do večera. Do práce jezdila také pod vlivem alkoholu. Tam se na to přišlo a letěla na hodinu. Uzavřela se do sebe a dál pila. Nikoho k sobě nechtěla pustit. Byla zlá dokonce i na mě. ,,Je to i tvoje vina, nemysli si. Tatínek byl z tebe vždycky na větvi. Ukradla jsi mi ho,“ mluvila z cesty. ,,Vypadni a už se nevracej. Nesnáším tě!“
Já ji tehdy poslechla. Zpřetrhala jsem s ní kontakty a doufala, že se matka nějakým zázrakem vzchopí. To se nestalo. Opilá srazila chodce. Šla na léčení, dům se prodal a peníze se rozdělily. Táta oproti matce zářil a začal v padesáti nový život. I když jsem byla zvědavá, jak se matka má, čekala jsem, až se ozve jako první.
Teď mi zavolala s prosbou o pomoc
A ona se vážně ozvala. Teď, když mám svůj vlastní život, rodinu a malé děti. Zavolala mi jednou v noci s prosbou. ,,Violo, potřebuju pomoc. Jsem v tom až po uši,“ přiznala mi a byla značně opilá. ,,A co já s tím? Máš, co jsi chtěla,“ obořila jsem se na ni.
,,Já už do léčebny nechci. Vezmi mě k sobě a pomoz mi se z toho dostat,“ prosila. A mně jí začalo být líto. Jsem jediná, koho má. Manžel nechává rozhodnutí na mně. Moc bych jí chtěla pomoci, ale obávám se, že už je pozdě. Nechci to celé zažívat znovu. Vystavit vědomě svoje děti pohledům na opilou babičku.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
