Radka (29): Čekám postižené dítě. Manžel to nezvládá a stává se z něj alkoholik

těhotenství, dítě, žena
Zdroj: pixabay.com

Na to ráno Radka nikdy nezapomene. Těhotenský test ukázal dvě čárky a jí se změnil život. S manželem se nemohli vytouženého dítěte dočkat, jenže o pár měsíců později se jim vše zhroutilo jako domeček z karet. Co se stalo?

Kateřina Sobolová
Kateřina Sobolová 19. 06. 2020 08:00

Pracovala jsem v jednom call centru. Do práce jsem chodila nervózní a domů podrážděná. Denis se navíc živí jako dělník a jezdí po stavbách napříč celou republikou. Doma se moc nepotkáváme, a když už jsme spolu, tak jsme rádi, že si na chvíli můžeme oddychnout.

Seznámili jsme se v době, když nám bylo 18 let. O dva roky později jsme spolu začali chodit a před třemi lety jsme se vzali. Když to šlo, tak jsme cestovali a užívali jsme si s kamarády. Na dítě jsme nějakou dobu vůbec nemysleli.

Chceš to?

Vše se ale změnilo, když jsme společně oslavili naše 28. narozeniny. Na ten den si pamatuji, jako by to bylo teď. Večer jsme se milovali a vůbec jsme se nechránili. „Chceš to?“ zeptal se mě Denis chvíli předtím, než jsme zahájili cestu vstříc našemu synovi.

Nějakou dobu se mi nedařilo otěhotnět. Asi za to mohl stres, únava, nedostatek času, zkrátka „dokonalá“ kombinace všeho. Nepropadali jsme však panice a časem jsem konečně zapadla. Zase jsme byli šťastní a vážili jsme si jeden druhého.

Ze začátku jsem měla naprosto ukázkové těhotenství. Jenže jedno čtvrteční odpoledne se všechno změnilo – kontrola na odhalení vrozených vad dopadla nejhůře, jak dopadnout mohla. Doktor nám na rovinu řekl, že existuje velká šance, že náš syn bude postižený. Prošla jsem i několika dalšími testy a výsledky nedopadly ani jednou dobře.

Začalo to večerními pivy

Od té doby se můj život obrátil naruby. Karanténa přišpendlila Denise doma a on začal pít. Nemůže se smířit s tím, že naše dítě bude postižené. Doktoři nám nedávají moc velké naděje, že by se v něčem pletli, a Denis to nezvládá. Začalo to večerními pivy, potom stáhl i tři sedmičky vína a pak plynule přešel na tvrdé. Je mu jedno, jestli pije vodku, fernet nebo rum, hlavní pro něho je, když se zničí do němoty a nemusí o ničem přemýšlet.

Potom, co zase otevřely hospody, se stal pravidelným návštěvníkem místního lokálu, kde tráví hodiny denně. Kolegům z práce nebere telefony, do práce nechodí a lije do sebe jednu půlku za druhou. Doma se mnou nemluví a o naše malé se absolutně nezajímá. Jediné, o co mu jde, je to, aby měl doma na stole flašku, která je jeho věrnou společnicí.

Je z něj troska

Vůbec nevím, co mám dělat. O svém problému se s nikým nebavím, je mi ale jasné, že všechny kamarádky tuší, která bije. O prázdninách jsme měli oslavit třicítku a potom se nám narodí náš syn, který bude potřebovat naši neustálou péči. Já se ale bojím, že na to všechno už doma zůstanu sama. Z Denise je totiž troska, která každý den padá níž a níž.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články