Jana (27): Po svatbě se manžel změnil. Trestá mě ignorací a já se cítím jako oběť týrání

Když mi bylo dvacet pět, poznala jsem Marka. Já bez závazků, i on nebyl ve vztahu, a tak jsme spolu prožili něco velmi zvláštního. Nechali jsme večer plynout. Bez hranic, bez předsudků, bez zbytečného studu.

Jirka (33): Kamarádi mi ji záviděli, teď se za ni stydím. Moje přítelkyně ve vztahu úplně rezignovala na krásu

Letní láska dospěla až do manželství

Byla jsem tenkrát s kamarádkami na letní zábavě. Na vesnickém fotbalovém hřišti hrála místní kapela rockové písničky. Dobře jsme se bavily, tančily a dost pily. Asi v jedenáct hodin se k nám připojila skupinka stejně starých kluků. A v tomto momentu teprve začala být zábava vydařená. Padla jsem si do oka se stejně vysokým klukem. Jmenoval se Marek.

Tančili jsme, smáli se, pili rum s kolou a tak nějak bylo jasné, že tento večer nebude nic pro puritány. Jeden pohled stačil k tomu, abychom si nemuseli nic vysvětlovat. Při tanci jsme nenápadně rukou zjišťovali, kde má druhý hranice. Neexistovaly. Marek mi při ploužáku lehce masíroval ňadra pod svetrem a když hráli poslední písničku, vášnivě jsme se líbali.

David (61): Zážitek z letního festivalu ve mně rezonuje dodnes. Některé novinky už jsou pro starší lidi náročné

Větší vzrušení jsem nikdy nezažila

Vytratili jsme se do blízkého lesíku a tam zažili noc plnou vášně. Nikdy jsem nezažila nic tak intenzivního, vášnivého a zároveň tajemného. Hodně mě překvapilo, když jsme se loučili, že si Marek řekl o moje telefonní číslo. Hned druhý den večer jsme navázali tam, kde jsme po zábavě skončili. Ale jinak. Večeře, kino, sprcha a postel u mě v bytě. Začali jsme spolu chodit.

Po roce nádherného vztahu mě Marek požádal o ruku a za čtyři měsíce jsme měli svatbu. Malou, obyčejnou, pro pár nejbližších kamarádů a rodinu. U strejdy ve stodole jsme opekli sele, pouštěli hudbu z počítače a zpětně naši svatbu hodnotíme jako nejkrásnější den v životě. Bez stresu, bez zbytečných formalit. Ten den nás vykresloval dokonale. Naši velkou lásku. Jenže po svatbě jsme začali společně žít a to byl začátek konce naší pohody.

Petra (29): Manžel se popral s mým tátou. Byla to scéna jak z nějaké vesnické grotesky, ale usmíření je v nedohlednu

Manžel se uráží jako malé dítě

Už po dvou měsících společného bydlení jsme se pohádali. Usmiřování bylo sice krásné, ale zjistila jsem, že Marek není vůbec ochotný komunikovat nebo dojít k nějakému kompromisu. Dokonce jsem objevila vlastnost, kterou jsem před svatbou nezaznamenala. Marek se uráží jako malé dítě. Vše se ho dotkne a přestane mluvit. Zavře se v pokoji a mlčí. Mlčí dlouho. I několik hodin. „Tak mluv. Neurážej se. To se nedělá,“ prosila jsem zkraje manžela.

Jak se stupňovaly hádky, gradovalo i Markovo urážení. Takže po poslední hádce o to, že by domácí práce neměly být pouze v mé režii, se mnou Marek už týden nemluví. Ráno vstane do práce a odejde bez jediného slova z bytu. Po příchodu z práce mě nepozdraví, převlékne se do sportovního a jde do posilovny. Večer se zavře v ložnici a ignoruje mě. Nechápu jeho chování. Přijde mi to strašné. Nebudu dolézat, ale myslím si, že manželovo chování vykazuje znaky psychického týrání. Vůbec nevím, jak situaci řešit.

Jasmína (38): Místo podpory přišla krutá urážka. Přítel mě v porodnici ponížil kvůli postavě

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].