Facebook
Instagram
Emil přišel na nemilou posedlost své manželky. Kvůli pandemii se celá rodina ocitla doma, zdálo se, že to bude fungovat, Emilovi ale postupně začalo docházet, že Lenka jenom uklízí. Doma měli čisto a i tak si našla čmouhu, kterou musela uklidit. Vysávala několikrát denně. Zbytek rodiny je z toho na zhroucení. Jak to Emil vyřeší?
Vždycky jsme měli doma uklizeno. Nečekaná návštěva nás nikdy nemohla zaskočit, protože moje žena Lenka (33) velmi ráda uklízí. To, že je tím vyloženě posedlá, mi ukázal až nouzový stav, při kterém jsme byli pořád doma.
Nenápadné náznaky
Když jsme s Lenkou zůstali doma a díky bohu jsme mohli pracovat z domova, ukázalo se, že to může fungovat. Lenka ráno vstala, udělala snídani, sedla s dětmi k počítači a pomáhala jim s učivem. Já se nasnídal a zalezl si do své provizorní pracovny. Jednou, když jsem scházel dolů, abych si udělal kávu, potkal jsem klečící Lenku na schodech.
,,Co děláš? Vždyť jsi ty schody utírala včera?“ zeptal jsem se. ,,To víš, žijeme tu čtyři a schody se hned zapráší,“ odpověděla suverénně. Nechal jsem to být. Za hodinu jsem slyšel, jak dole vysává. Proběhlo mi hlavou, že i to dělala včera. Byl jsem rád, že uklízí, ale možná zbytečně moc.
Lenka chtěla využít toho, že jsem doma a chystala vždy společný oběd. Líbilo se mi to, že můžu každý den obědvat s rodinou. Když sklízela ze stolu, hned jak mýval utírala celý stůl. ,,Co blbneš, vždyť je čistý,“ smál jsem se. ,,Není, tady je tečka od kečupu, vidíš to?“ Ať jsem hledal flek sebe líp, nic jsem neviděl.
Posedlost jménem úklid
Druhý den to bylo to samé. Stírala schody, protože byly údajně špinavé. Denně u dětí vytírala pokoje, ačkoliv tam bylo čisto. Koupil jsem si nealkoholické pivo a jak bylo studené a padala z něj voda, dělalo to kolečko na stole. Opět letěla pro hadr a rychle to utírala. Nechápal jsem, proč to dělá.
Jenže mělo být ještě hůř. Schody stírala i dvakrát denně, luxovala klidně každou hodinu, protože se rozvířil prach. Je zázrak, že i tak dokázala pracovat a být s dětmi. Měl jsem pocit, že vždycky když jsem přišel dolů, měla v ruce hadr nebo vysavač. Naprosto klidně jsem jí řekl, že je tu čisto, ať si dá nohy nahoru.
Vyštěkla na mě, že musí jít uklízet, protože je tu nepořádek. Už si napouštěla kýbl s vodou a šla vytírat. Zakázal jsem jí to, protože ani naší podlaze tolik vody nesvědčilo. Když jsem jí řekl, aby toho nechala, že to přehání a nás tím otravuje, byla zoufalá. Sedla si na židli a přemýšlela, co jiného by tedy uklidila.
Musí vyhledat pomoc
Sotva jsem odešel nahoru pracovat, slyším vysavač. Byla nebo vlastně ještě je posedlá úklidem. Nikdy před tím jsem si toho nevšiml, nebylo jak. Ráno jsem odjel do práce a přijel večer. Ona svůj čas trávila tím, že lítala po baráku a uklízela neviditelný nepořádek. Jakmile se situace s pandémii uklidní, musíme vyhledat odborníka.
Čím déle jsme doma, tím mám pocit, že je to horší. Dokáže ji rozladit i svit sluníčka do obýváku, kde je pak lépe vidět prach. Děti jsou z toho velmi otrávené, protože za nimi s nadsázkou stojí neustále s hadrem.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
