Facebook
Instagram
Každého se dotkla letošní koronavirová krize. Ani Olga s manželem se tomu nevyhnuli a museli být doma v karanténě. S nynějším opatřením našla přede dveřmi dopis a nestačila se divit.
Když se na jaře vyhlásila karanténa a zavřely se podniky, můj manžel Jarda z toho byl zničený. Má totiž menší hospůdku a celá ta situace nás velice zasáhla.
Bylo to pro něj náročné
Lezlo mu to na nervy a celý den byl schopný prosedět u okna. Hrozně se vztekal, když zaslechl, jak se sousedé baví. „Slyšíš to, Olino? Jich tam musí být tak patnáct! Já musel zavřít a oni tam mají zábavu,“ vztekal se pořád. Z okna koukal, kdo nosí a nenosí roušku, a já ho prosila, aby si raději četl, jinak se z toho zblázní.
Každého napomínal
Nejhorší bylo, když jsme spolu šli na nákup. Jedna paní u pečiva doplňovala zboží a spadla jí rouška pod nos, Jarda na ni dlouho koukal, aby si ho všimla, pak ji pobídl, aby si ji nasadila správně. Nejdříve jsem to chápala, i já měla obavy, ale Jarda s tím nepřestal. Každého ve frontě okřikoval, aby dodržoval dva metry rozestup. Sousedi nás přestali zdravit a já myslela, že se nám vyhýbají kvůli koronaviru.
Bohužel teď, když přišla druhá vlna a s ní další zavření hospod, s Jardou už se nedá mluvit. Všichni za všechno můžou, kvůli ostatním přijde o peníze, nedá se to poslouchat. Jenže pak jsem přede dveřmi našla dopis.
Z ostudy kabát
Sousedé nás vyzvali, abychom na ně laskavě tentokrát nevolali policii, že nic neporušují. Neustálé monitorování mého manžela jim prý znepříjemňuje život. Bylo tam několik podpisů a já mu to šla hned ukázat.
Jarda nic nezapíral. Tvrdil, že udělal správnou věc. Nahlásil tehdy sousedy odvedle, když slyšel z jejich bytu hluk, protože měli rodinnou oslavu. Nahlásil sousedy nad námi, protože viděl, že k nim přišli na návštěvu jiní sousedé. Kdokoliv se na chodbě nebo před barákem bavil, toho si poznamenal. Vadilo mu, i když si děti ze sídliště kopaly s míčem.
V obchodech pravidelně hlásil ostraze, kdo má špatně roušku, a když se dozvěděl, že naši známí byli na dovolené a po ní šli do práce, nahlásil je také. Nikdy jsem se za něj nestyděla víc. Opatření dodržuji, ale netušila jsem, že mám doma takového udavače. Není divu, že se s námi všichni přestali bavit. Kladla jsem mu na srdce, aby si raději všímal svého, ale jemu to nedá. Dál pozoruje, koho by mohl nahlásit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
