Anglický kat Albert Pierrepoint popravil přes 400 osob: Smekám před nimi, kráčí do neznáma, řekl

Albert Pierrepoint mezi lety 1932 až 1956 popravil rekordní počet osob, celkem 435 (on uváděl číslo 550). Ať už to bylo jakkoli, Pierrepoint byl bezesporu nejproduktivnějším popravčím s velmi zajímavým osobním příběhem.

Poprava vražedkyně Olgy Hepnarové: Konspirační teorie tvrdí, že místo usmrcení byla poslána do Ruska na pokusy

Raný život Alberta Pierrepointa

Albert Pierrepoint, narozený 30. března 1905 v Yorkshiru, se vždy chtěl stát katem. Ostatně se o tom rozepsal i v eseji, kterou napsal v jedenácti letech. Bylo to jeho velké přání. Měl to v krvi. Otec i strýc byli popravčí. O otce sice přišel v roce 1922, zůstaly mu po něm ale poznámky o tom, jak nejlépe oběsit člověka.

Bohužel se mu dlouho nedařilo najít vhodné, a hlavně volné místo, a tak se začal živit drobnými pracemi, třeba rozvozem zboží pro velkoobchod s potravinami. Svou šanci dostal až v roce 1932, kdy se uvolnila pozice pomocného kata. Poprvé se zúčastnil popravy v Dublinu, kterou prováděl jeho strýc Thomas. Směl ale jen pomáhat. Osamostatnil se až o devět let později, kdy oběsil gangstera Antonia Manciniho. Skutečný nával ovšem přišel po konci války...

Poslední popravená žena v Anglii: Ruth Ellis zastřelila svého partnera, který ji ale předtím ranou do břicha připravil o dítě

Popravy nacistů a dalších

Těsně po skončení druhé světové války si kat tak zvaně udělal jméno oběšením přibližně 200 válečných zločinců, z nichž mnozí byli nacisté. Mezi lety 1945-49 cestoval Pierrepoint do Německa a Rakouska více než dvacetkrát, aby tam popravil ty nejhorší nacisty, jako byl Josef Kramer, velitel Osvětimi a později Bergen-Belsenu, anebo Irmu Grese známou jako hyena z Osvětimi, jež započala svou „kariéru“ dozorkyně ještě jako náctiletá.

Postupem času se z něj stal jakýsi druh lidového hrdiny, když svět zbavil zla. Platili mu za to dobře, takže si otevřel vlastní hospodu. O hosty nouzi neměl. Jednou ale zalitoval, že je popravčí. Jeden ze štamgastů, James Corbitt, se u něho opil a zazpíval si s ním pár písníček. Pak se odebral domů a v záchvatu žárlivosti brutálně zavraždil svou přítelkyni. Po popravě začal Albert o svém povolání vážně pochybovat. Vykonával ho však ještě dalších pět let. Definitivně rezignoval v roce 1956, kdy mu nevyplatili plnou mzdu za exekuci, neboť byla na poslední chvíli zrušena.

Poprava nejkrásnějšího vraha Teda Bundyho: Před věznicí na jeho smrt čekalo 500 jásajících lidí

Odkaz Alberta Pierrepointa

Důvod, proč si Albert Pierrepoint získal takovou úctu, byl fakt, že pracoval rychle, klidně a efektivně. V praxi to vypadalo tak, že dle výšky vězně určil správnou délku provazu. Příliš krátké lano způsobilo pomalé udušení, příliš dlouhé zase dekapitaci hlavy. Když byla délka volena správně, nastala rychlá smrt.

Alfou a omegou byla také dokonalá příprava na popravu a psychická odolnost. „Ta osoba musí zemřít. Je s ní tak zacházeno s maximální úctou a důstojností. Kráčí do neznáma. A před každým, kdo tak činí, smekám klobouk,“ prohlásil. V důchodu pak sepsal paměti, kde kritizoval trest smrti. Podle něho je neúčinný. Kdyby ano, nepáchaly by se vraždy. Po dvou letech od vydání ale změnil názor. Pak tvrdil, že by trest smrti znovu zavedl, neboť se od jeho zákazu zvýšila kriminalita. Zemřel 10. července 1992 ve věku 87 let.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Albert Pierrepoint
Allthatsinteresting.com: Albert Pierrepoint - The Executioner Who Took More Than 400 Lives