
Zděděný byt měl být pro Annu splněným snem a uctěním památky její babičky. Místo toho se kvůli němu ocitla v pasti finanční tísně a nekompromisního nátlaku ze strany vlastního bratra.
Nikdy by mě nenapadlo, že největší ránu dostanu od vlastního bratra Marka. Když naše babička zemřela, zdědili jsme společně její byt na pražských Vinohradech. Pro mě to bylo místo plné vzpomínek na dětství, které jsem chtěla zrekonstruovat a zachovat v rodině, zatímco Marek se ho chtěl jen co nejrychleji zbavit. Pustila jsem se do práce, vzala si menší úvěr a vyčerpala úspory. Realita staré zástavby mě však brzy dohnala. Řemeslník mi oznámil, že hliníková elektroinstalace a staré potrubí jsou v katastrofálním stavu a náklady na opravu dramaticky vzrostou. Zbyly mi jen oči pro pláč a prázdná peněženka.
Bratr měl jediný cíl
Další den mě v rozestavěném bytě navštívil Marek. Prohlížel si spoušť kolem sebe s neskrývaným odporem a rovnou mi řekl, že od začátku věděl, že na to nebudu mít peníze. Naléhal, abychom byt prodali, rozdělili si peníze a každý z nás získal zhruba tři miliony korun na své vlastní plány. „To je babiččin byt, slíbila jsem jí, že ho nedáme cizím,“ ohradila jsem se tehdy se slzami v očích. Marek mě jen varoval, že jeho trpělivost má své meze a nebude donekonečna čekat, až ho z jeho poloviny vyplatím.
Rána pod pás
O dva týdny později jsem přišla do bytu dříve a našla dveře pootevřené. Srdce mi bušilo strachy z loupeže, ale uvnitř mě čekal mnohem větší šok. Marek tam zrovna prováděl cizí starší manžele a nabízel jim nemovitost ke koupi. Vtrhla jsem do obývacího pokoje a s ledovým klidem ho požádala o rozhovor v kuchyni. Tam na mě okamžitě vyjel, že inzerát podal sám, protože odmítá nechat byt chátrat. „Je to i můj byt a chci své peníze. Buď mě vyplatíš, nebo tě k prodeji donutím soudně,“ křičel na mě bez špetky soucitu.
Otřesená jsem ho i s jeho klienty vykázala ven. Zůstala jsem sama v prázdném bytě s vědomím, že můj bratr měl pravdu – z právního hlediska měl na polovinu bytu stejný nárok a můj sentiment nikoho nezajímal. Nechtěla jsem strávit další roky života splácením obřích dluhů jen kvůli své tvrdohlavosti. Nechala jsem sice právníka poslat Markovi oficiální zákaz vodění cizích lidí do bytu bez mého souhlasu, ale hluboko uvnitř vím, že je to jen oddalování nevyhnutelného konce. Naše rodina se kvůli penězům definitivně rozpadla.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




