Anna (32): Tchán nám měl jen dohlížet na stavbu domu. Po návratu ze zahraničí jsme nestačili žasnout

Když jsme s manželem Michalem dostali nabídku na půlroční pracovní kontrakt v zahraničí, byli jsme nadšení. Byla to naše šance konečně vydělat peníze na dokončení vysněného domu. Tchán se sám nabídl, že během naší nepřítomnosti na stavbu dohlédne.

Přiznám se, že jsem z toho měla trochu obavy, protože měl na všechno vlastní názor. Nakonec jsme mu ale předali klíče i podrobný projekt od architekta. Domluvili jsme se, že bude pouze pouštět dovnitř dělníky a kontrolovat průběh prací.

Simona (34): Tchyně mi mluvila do rekonstrukce kuchyně tak dlouho, až jsem kvůli ní i manželově lhostejnosti odešla

Tchán měl jen dohlížet na dělníky

V zahraničí jsme tvrdě pracovali a po večerech kontrolovali fotografie ze stavby. Tchán sice občas poznamenal, že by se některé věci daly udělat lépe, ale nepřikládali jsme tomu větší význam. Věřili jsme, že se všechno řídí podle schváleného projektu.

Domů jsme se vrátili těsně před Vánoci a tchán nám nadšeně sliboval velké překvapení. Jenže sotva jsem vstoupila do domu, zatrnulo mi. Místo vysněného otevřeného prostoru s kuchyňským ostrůvkem se uprostřed místnosti tyčila obrovská příčka. Kuchyně byla najednou uzavřená a tmavá.

Tchán nám s úsměvem oznámil, že nám nechal udělat „pořádnou kuchyň“, aby se pachy z vaření nešířily do obýváku a návštěvy neviděly případný nepořádek. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím.

Postupně jsme odhalovali další jeho „vylepšení“. Bez našeho vědomí nechal předělat koupelnu, zrušil podlahové topení pod kuchyňskou linkou, protože podle něj zbytečně spotřebovává elektřinu, a dokonce nechal přesunout trubky i elektrické zásuvky.

Když jsme se proti tomu ohradili, místo omluvy přišel křik. Tchán tvrdil, že nás zachránil před nesmyslnými nápady architektů a že bychom mu měli být vděční. Tchyně nás zase prosila, abychom si kvůli takovým „zbytečnostem“ nekazili rodinné vztahy.

Michal byl z celé situace zdrcený. Tolik jsme se na návrat těšili, a najednou jsme se ve vlastním domě cítili jako cizinci.

Magda (32): Tchyně nám přispěla na byt a chtěla do všeho mluvit. Její kachličky v kuchyni jsem nechala otlouct

Rozhodli jsme se získat svůj domov zpět

Po týdnu trápení a nekonečných debat jsme se rozhodli, že to tak nenecháme. Na svůj vysněný domov jsme čekali příliš dlouho na to, abychom se smířili s představami někoho jiného.

Najali jsme novou stavební firmu, nechali zbourat nešťastnou příčku, opravit topení i rozvody vody a postupně jsme se vrátili k původnímu projektu. Stálo nás to spoustu peněz, času i nervů, ale jinou možnost jsme neviděli.

Tchán naše rozhodnutí nesl velmi těžce. Byl bez sebe vzteky a opakovaně nám předpovídal, že svého rozhodnutí budeme ještě hořce litovat. My jsme ale tentokrát neustoupili.

Dnes už v domě spokojeně žijeme a konečně máme přesně takový prostor, o jakém jsme vždycky snili. Vztahy s tchánem však zůstaly chladné. Při nedělních návštěvách je mezi námi stále cítit napětí a některým tématům se raději vyhýbáme.

Občas mě mrzí, že to všechno takhle dopadlo, ale svého rozhodnutí nelituji. Pochopila jsem totiž, že i vlastní rodině je někdy potřeba nastavit jasné hranice. Domov přece není jen o zdech a nábytku. Je hlavně o pocitu, že jste skutečně ve svém a můžete žít podle vlastních představ.

Petra (30): Peníze od tchyně na rekonstrukci domu mě dojaly k slzám. Až pak mi došlo, že to nebude jen tak

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].