
Paní Božena si chtěla pronájmem volného pokoje trochu přilepšit k důchodu. Když se k nim nastěhovala mladá studentka Iva, její manžel Edmund se začal chovat jako vyměněný. Navíc doma topil tolik, že účty za plyn prudce rostly. Božena dlouho nechápala, co ho k tomu vede. Když ale zjistila pravý důvod, rozhodla se zakročit.
Stála jsem před plynoměrem se zápisníkem v ruce a nevěřila vlastním očím. Spotřeba plynu se během tří týdnů téměř zdvojnásobila, přestože byl letošní říjen neobvykle teplý a slunečný. Radiátory v našem rodinném domku na kraji města přímo žhnuly a termostat v předsíni byl otočený na maximum.
Můj manžel Edmund se přitom tvářil, že se nic neděje. Tvrdil, že topí kvůli naší nové podnájemnici, aby chudinka nenastydla. Když jsem mu připomněla vysoké účty a naše skromné důchody, jen mávl rukou. Už tehdy jsem měla podezření, že za jeho přehnanou starostlivostí vězí něco jiného.
Manžel se začal chovat jako vyměněný
Nápad pronajmout pokoj v patře vznikl na jaře, když se náš syn Honza s rodinou definitivně odstěhoval do Brna. Z mé penze bývalé knihovnice a Edmundova důchodu z autoservisu nám po zaplacení léků a všech poplatků moc peněz nezbývalo. Nějaký přivýdělek se nám proto hodil.
V září se k nám nastěhovala Iva, tichá a slušná studentka prvního ročníku pedagogiky. Byla milá, ohleduplná a nikdy s ní nebyly žádné problémy. Jenže od chvíle, kdy překročila náš práh, se Edmund začal chovat jako vyměněný.
Chlap, který dřív trávil celé dny v křesle ve vytahaných teplácích, se najednou každé ráno pečlivě holil. Dokonce vytáhl kolínskou, kterou kdysi dostal od syna. Neustále se také motal kolem Ivy. Vymýšlel si různé drobné práce v předsíni, a to zásadně v době, kdy se vracela ze školy. Jen aby s ní mohl prohodit pár slov.
Zpočátku jsem se tomu spíš usmívala. Říkala jsem si, že mu přítomnost mladého člověka v domě zkrátka prospívá. Jenže postupně mi jeho chování začalo lézt na nervy. Zvlášť když kvůli tomu začal vyhazovat naše společné peníze doslova komínem.
Pochopila jsem, proč manžel tolik topí
Pravda mi došla jednoho odpoledne, kdy jsem se vrátila dřív ze schůze spolku žen. Sotva jsem otevřela dveře, ovanulo mě příšerné horko. V domě bylo jako v tropech, přestože venku panovalo příjemné listopadové počasí.
V kuchyni stála Iva v lehkém tílku a krátkých šortkách. Se smíchem Edmundovi děkovala, že se u nás i v listopadu cítí jako na dovolené u moře. Můj muž vedle ní stál s vypnutou hrudí a spokojeným úsměvem. Očima přitom po mladé dívce pokukoval způsobem, který se mi vůbec nelíbil.
V tu chvíli mi všechno došlo. Edmund netopil z dobroty srdce. Chtěl, aby bylo v domě takové vedro, že Iva nebude mít důvod chodit ve svetru a dlouhých kalhotách. A on se na ni bude moci dívat.
Najednou mi bylo jasné i to jeho každodenní holení, kolínská a neustálé postávání v předsíni. Můj muž si zřejmě potřeboval dokazovat, že ještě nepatří do starého železa.
Nejvíc mě ale rozčilovalo, že si tuhle svou pošetilost dopřával za naše společné peníze. Zatímco já v obchodě přemýšlela, jestli si můžeme dovolit dražší máslo, on bez mrknutí oka protopil stovky korun navíc, jen aby se mohl kochat pohledem na mladou podnájemnici.
Řekla jsem manželovi pravdu do očí
Nechtěla jsem dělat scénu před Ivou. Ta za nic nemohla a nejspíš ani netušila, co se mému muži honí hlavou. Rozhodla jsem se proto počkat na vhodnou chvíli.
Ta přišla ve čtvrtek večer, kdy Iva odjela na prodloužený víkend k rodičům. Jakmile se za ní zavřely dveře, přešla jsem k termostatu a stáhla topení na rozumnou teplotu.
Edmund si toho všiml téměř okamžitě.
„Co to zase vyvádíš? Proč vypínáš topení?“ vyjel na mě, sotva vyšel z obýváku.
„Iva odjela, Edmunde. Tak už se nemáš před kým předvádět,“ odpověděla jsem klidně.
Manžel na mě chvíli nechápavě zíral. Pak začal něco namítat o tom, že v domě musí být teplo.
„Prosím tě, přestaň ze mě dělat hlupačku. Moc dobře vím, proč tady topíš jako v sauně. Myslíš si, že jsem si nevšimla, jak kolem Ivy pořád poskakuješ?“
Edmund zrudl až ke kořínkům vlasů.
„To je nesmysl! Já jen nechci, aby nám nastydla,“ bránil se.
„Jistě. A proto musí chodit po domě v tílku a kraťasech, viď? Jenže já nehodlám platit za to, že si chceš před dvacetiletou holkou připadat jako mladík,“ řekla jsem mu.
Na to už neměl odpověď. Několikrát otevřel ústa, ale žádná rozumná výmluva ho zřejmě nenapadla. Nakonec se otočil a se sklopenou hlavou odešel do ložnice.
Manžel pochopil, že jeho chování nebudu tolerovat
Moje slova očividně zasáhla jeho ješitnost. Druhý den zůstalo topení nastavené na rozumných osmnáct stupňů a Edmund chodil po domě jako zařezaný. Nemluvil se mnou víc, než bylo nutné, ale alespoň už nesahal na termostat.
Když se Iva v neděli vrátila, manžel ji tentokrát nevítal v předsíni. Seděl v obýváku a předstíral, že ho nesmírně zajímá televizní pořad.
Iva si jednoduše oblékla teplý svetr a odešla do svého pokoje. Na nižší teplotu si vůbec nestěžovala. Ostatně v domě nebyla zima, jen jsme konečně přestali topit jako v tropickém skleníku.
Během dalších týdnů se atmosféra mezi mnou a Edmundem postupně uklidnila. K Ivě se začal chovat normálně a přestal kolem ní neustále kroužit. Účty za plyn se také vrátily do přijatelných mezí.
Přesto ve mně celá příhoda zanechala nepříjemnou pachuť. Uvědomila jsem si, jak moc se můj muž zřejmě bojí stáří a jak směšně může vypadat jeho touha po pozornosti mladé ženy.
Po téměř čtyřiceti letech manželství jsem si myslela, že mě Edmund už ničím nepřekvapí. Ukázalo se, že jsem se mýlila. A také jsem pochopila, že ani po tolika společných letech nemusím mlčky přehlížet každou jeho hloupost.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




