
Po rozvodu zůstala Elišce spousta dluhů. Když jí bývalá tchyně Hana nečekaně nabídla pomoc, věřila, že se na ni konečně usmálo štěstí. Teprve později pochopila, že Hana štědrost jen předstírala.
Když jsem za sebou zavírala těžké dveře soudní síně, v kapse jsem měla jen pravomocný rozsudek a hromadu upomínek. Můj bývalý manžel Marek mi totiž nechal spoustu dluhů a starý bezcenný ovocný sad, který jsme koupili krátce po svatbě. Nejevil o něj zájem, a tak připadl mně.
Jedinou osobou, která mi v tu chvíli podala pomocnou ruku, byla kupodivu jeho vlastní matka. Myslela jsem si, že je to zázrak a důkaz, že se dobro vrací, ale brzy jsem pochopila, že v této rodině není vůbec nic zadarmo.
Manžel mi nechal jen dluhy
V mém malém květinářství na okraji Olomouce to sice stále vonělo hlínou. Jenže od chvíle, kdy si Marek sbalil kufry a zmizel, jsem z práce už neměla radost.
Nechal mě samotnou s nesplacenými úvěry za své neúspěšné podnikání. Byli jsme manželé jen čtyři roky, během kterých Marek spřádal velké plány, jež většinou končily u televize.
Věřila jsem mu ale natolik, že jsem mu ručila za půjčku na autodopravu, která nikdy nezačala fungovat. Po rozvodu jsem zůstala sama s dluhy přesahujícími tři sta tisíc korun a věřiteli za dveřmi.
Nečekaná pomoc od tchyně
Jednoho rána do mého obchodu vstoupila moje bývalá tchyně Hana. Vždy mi dávala najevo, že pro jejího syna nejsem dost dobrá. Tentokrát však přišla s nečekanou nabídkou. „Vím, jaké dluhy ti Marek nechal,“ řekla klidně a položila na pult obálku s penězi. Bylo tam padesát tisíc. Slíbila, že zbytek dluhu mi pomůže zaplatit do měsíce.
Byla jsem v šoku a ptala se, proč to dělá, když už nejsme rodina. Tvrdila, že má výčitky svědomí a může si to dovolit. Díky ní dluhy mizely a mé květinářství začalo znovu vzkvétat.
Návrh mé tchyně
Jednoho dne mě Hana pozvala na čaj. Tvrdila, že se Marek dozvěděl o splacení dluhů, rozhodl znovu otevřít majetkové vypořádání a chce se o sad soudit. „Mám řešení. Přepiš pozemek na mě, ať tě toho problému zbavím,“ navrhla s tím, že to bude vyrovnání za její finanční pomoc.
Něco mi na tom nesedělo. Hana se o ten sad nikdy nezajímala, tak proč by o něj najednou stála? Místo k notáři jsem zamířila na obecní úřad. Od úřednice za přepážkou jsem se dozvěděla, že minulý týden padlo rozhodnutí o změně územního plánu.
Pozemek, kde stál náš sad, byl schválen pro výstavbu obřího logistického centra u nového dálničního obchvatu. Hodnota té „bezcenné“ půdy vyletěla nahoru. Hana o tom musela vědět. Začala jsem mít podezření, že právě proto se ke mně najednou chovala tak velkoryse.
Nenechám se oškubat
Pochopila jsem, že její velkorysá pomoc byla jen promyšleným plánem, jak mě připravit o jmění. Když jsem jí oznámila, že nic nepodepíšu, její maska laskavé zachránkyně okamžitě spadla. „Jsi nevděčná, bez mých peněz bys skončila na ulici!“ křičela na mě.
Klidně jsem jí odpověděla, že jí vše vrátím, jakmile pozemek prodám investorovi, ale nic víc nedostane. Uvědomila jsem si, že jsou s Markem úplně stejní – vidí jen vlastní zisk.
O půl roku později jsem prodej pozemku finalizovala. Získané miliony mi umožnily nejen vrátit bývalé tchyni její „investici“, ale také si koupit vlastní byt.
Dnes už vím, že ani pomoc nemusí být vždycky nezištná. A už si dávám pozor na to, komu budu věřit.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




