Vítejte na starodávné chalupě Petry Černocké: Strávila tady dětství a každá návštěva musí povinně do jezírka

Zpěvačka Petra Černocká se v pořadu Vítejte magazínu Lifee svěřila, že chalupu její tatínek koupil na doporučení legendárního herce Vlastimila Brodského. „Vlastně ještě před ním tenhle kraj objevil nějaký pan režisér, co tady na severu režíroval a jezdil krajem. Ve Vinohradském divadle hercům pověděl, že tady je krásná ves, jsou tu volné domky a že je možné se sem nastěhovat a starat se o ně,“ vypráví Petra, jak k tak krásné chalupě přišla.

Vítejte u Ireny Obermannové: Chalupu v bývalých Sudetech objevila její babička, ukrývá tři koupelny i kuchyň pro všechny generace

Tatínek Petry Černocké zařídil celou chalupu

Je pro tebe, Petro, chalupa únik z Prahy, z tamního blázince?
Únik to je, ale dojet sem trvá dlouho. Silnice jsou v zoufalým stavu. My neumíme stavět silnice ani dálnice, s tím jsem se už smířila. Moje povolání spočívá v tom, že stojím v kolonách. Když jedu zpívat do Brna, tak vím, že před Brnem bude špunt. Ale tehdy, když jsem byla dítě, bylo všechno nějaký takový svěží! Třeba cesta kolem našeho domu, co už je asfaltka, byla kamenitá a jako dneska vidím, jak jsme po ní šlapali s báglem na zádech.

Kdo chalupu zařizoval?
Skoro všechno to, co tu vidíš, dělal můj táta. Byl hrozně šikovnej a zručnej. Vyrobil stůl, postavil krb, pořád něco dělal a na tom baráku to bylo a je to vidět. Třeba židle; některé jsou opravdické, originální, a když židle chyběla, tatínek ji vyrobil. Vypadá trochu jinak. Kdo měl chalupu, tak musel spoustu věcí dělat sám. Ale krb už nepoužíváme. Mít ho byla kdysi tak trochu móda, upřímně řečeno. Všichni chtěli krb, ale pak zjistili, že do něj musí házet polena, že čoudí a že musí hlídat komín. Takže my jsme ho pak takhle zarovnali, aby nebyl zakrytý, a už se v něm netopí. Sentiment krbů pryč.

Jsou tady krásné malované truhly a skříň. S nimi jste chalupu kupovali?
To tady asi bylo. I když už dneska nevíme… Přistěhovalci z měst si tady, po odsunu Němců, vybírali z chalup různé věci. Myslím si, že tatínek taky někde něco objevil, i když naše chalupa je skoro taková, jaká byla. Což se nám potvrdilo, když se tady objevila paní, Němka, která v naší chalupě vyrůstala.

Vítejte v nově zrekonstruovaném domě Vladimíra Hrona: Vášnivě rudé království loni čelilo vážným problémům

O zahrádku se stará manžel Petry Černocké

Jsme na zahrádce, kdo se o ni stará?
Já už tomu zahrádka neříkám. Bejvaly časy, říkal jsem tomu zahrádka, ale mezitím les trošku postoupil. Ale je to aspoň občas posekáno. Ze začátku jsem byl strašně iniciativní, dokonce jsem postavil i skleník a občas mi tam nějaký rajče vyrostlo, pak zčernalo, ale pořád jsem se snažil. A pak Petra říkala: „Ten skleník tady se mi nelíbí…“ Tak jsem ho přestěhoval celej támhle do rohu. A tam jsem to taky zkoušel a vždycky vyrostlo jedno rajče a zčernalo. Takže moje mičurinský naděje byly v pytli. Ono to tady na tom severu totiž moc nejde.

Jak je to s kytičkami?
Když jsem byla holka, tak jich zahrady byly plný. Třeba támhle ještě vidím slzičky Panny Marie nebo modrý chrpy… Ale to všechno zaniká, protože lidi se rozhodli, že to v severních Čechách bude hezký, když budou mít anglickej trávník. A někdy už není ani anglickej, například soused to má posekaný až na hlínu. Ale třeba už toho nechá a uvidí, že se mu to vyplatí, že tam budou motýli, včelky, zkrátka bude mít za barákem přírodu.

Je obrovská výhoda, že jste hned u lesa, šup, šup, šup a jdu na procházku!
Není to tak jednoduchý. Mám pejska, tak to byl trochu problém, ale teď už je to docela dobře oplocený. Ale kdyby sem dříve proběhl zajíček, tak psa nenajdu. A když jdeme na vycházku, tak musí být na laně, protože kdyby před ním přeběhla srna, tak pes zešílí.

Vítejte v nádherné dřevostavbě Margit Slimákové: Na pozemku o 16 tisících metrech čtverečních má i vlastní les

Návštěvy Petry Černocké musí povinně k jezírku

Tak jsme u jezírka, kam jsi mě, Petro, vylákala. Je moc hezké…
Pravda, tohle jezírko je skutečně pohledný, ale je strašně studený, teče do něj voda z lesa. Z dětství si pamatuju, že bylo jako led, ale děti něco vydrží a zima nám byla. Ale zdá se mi, že je nádherně čistý, protože nějaká sinice v té studené vodě nemá šanci.

Co tady zůstalo z tvého dětství? Támhle třeba vidím hastrmánka. Ten tady byl už tenkrát?
Ale prosím tě, takové věci tady nebyly. Tohle už je ozdoba novodobá. Ale skála na protější straně tu byla a zůstala. Vždycky jsem měla pocit, že pod ní bude nějakej poklad, ale ještě jsem ho nehledala. Já sama bych ho totiž pod ni zakopala. To je větší dobrodružství než hledání, protože to víš jenom ty. Všechno musí mít nějaký napětí.

Chodíš se do jezírka koupat?
Zrovna dneska půjdu, protože se zdá, že se hodně oteplilo, takže to zkusím. Ale fakt je to studený. Když přijedou návštěvy, tak musí povinně jezírko prostudovat, protože to je moje slabost. Jak je hluboký, nevím, ale má to hezkej pozvolnej vstup do vody, ideální pro začátečníky. Kousek dál už bych se utopila, kdybych neuměla plavat, ale támhle na kraji jsme se to všechno učili. Tatínek nám říkal, co a jak, co dělat nožičkama, ručičkama. Na to si dobře vzpomínám, to je něco, co nikdy nezapomenu.

Co dalšího se ve videoreportáži z chalupy Petry Černocké dozvíte:

• Jestli má studnu
• Kdo nanosil drobnosti na krbovou římsu
  
• Jakým motivem pomalovala starou lékárničku
  
• Jaký zvláštní domeček je na stromě u chalupy
  
• Zda chodí na houby

Fotografie z krásné chalupy Petry Černocké si prohlédněte v naší galerii.