Vítejte v nádherné dřevostavbě Margit Slimákové: Na pozemku o 5 tisících metrech čtverečních má i vlastní les

Margit Slimáková v pořadu Vítejte magazínu Lifee otevřela dveře svého ekologického domu, který vyrostl na místě bývalé louky uprostřed přírody. Moderátorku Veroniku Lálovou provedla rozlehlým pozemkem s vlastním lesem, ovocným sadem, ukázala ovoce a zeleninu, kterou pěstuje. Vysadila si zde také méně známé bobule a vysvětlila, co je permakulturní zahrada a proč se rozhodla pro dřevostavbu. Z jakého důvodu opustila Prahu a jak se jí žilo 7 let v Číně?

Vítejte v domě u biotopu šéfkuchaře Romana Staši: Vítěz MasterChefa nám ukázal kuchyň s ostrůvkem i koženou sedačku, které se nikdy nevzdá

Největším luxusem je být obklopený přírodou, věří Margit Slimáková

Jak se vám Margit v tomto krásném domě na rozsáhlém pozemku bydlí?
Bydlí se nám jako v ráji. Jsme tady na takové polosamotě, pár baráků sice okolo je, ale silnice je trochu dál, takže je tu klid. Pozemek máme tak 13 až 14 roků, to vidíte podle zarostlého lesíku. Byla tady jenom louka, v podstatě tady nic moc nebylo. Začali jsme stavět v pandemickém roce na jaře na Velikonoce a v listopadu jsme se stěhovali. Ze dne na den. Byla to rychlovka. Dřevostavba jde docela rychle, když jsou základy.

Říkáte dřevostavba? Proč jste vybrali zrovna tento typ stavby?
Protože se nám to líbí a přijde nám to ekologicky zajímavé. A když jsme stavěli, což je asi 5 až 6 let zpátky, tak ty dřevostavby byly čím dál více populárnější. Rozhodli jsme se pro pražskou architektku, která spolupracuje s firmou, která tady dělá už spoustu let dřevostavby. Dělají i nějaký vlastní nábytek. A už to bylo všechno jasný. Ona nám to tady navrhla a my jsme s nadšením odsouhlasili. Ale řešili jsem to samozřejmě s paní architektkou společně. Byla to bezva spolupráce. Nejtěžší bylo, že to bylo v období pandemie, bylo toho hodně pozavíraného, takže jsme se museli domlouvat soukromě, kam se podíváme na materiál. Třeba jsem řekli, že chceme barevná okna a dveře, a ona nás podpořila a pomohla nám to všechno vybrat.

Dříve jste bydleli v Praze, jaký to je tedy teď rozdíl?
Hlavní rozdíl je právě v té přírodě. Terasa, zahrada. Člověk je stále venku. V Praze jsme sice měli dům, ale takovou malou zahrádku, což bylo fajn, ale nikdy nevypěstujete vše, co byste potřebovali, a ani tam není tolik co dělat. Tady je fakt stále co dělat. Stačí, když se jde člověk tady projít, projde celou zahradu, tak se našlape docela dost. Máme také jezírko, takovou tůňku, všechno tady je zasázené, meruňkový sádek, nahoře je jedlý sad, ovocný a ještě úplně nahoře lesík. Cílem bylo mít co největší pozemek, at si můžeme cokoliv pěstovat, mít svůj lesík. Mít přírodu, pohodu a být co nejvíce venku.

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků: V obýváku má obří červenou lehačku, zahradu seká zásadně v noci

Margit Slimáková má vlastní les i ovocný sad

Šikovně jste nás vzala úplně nahoru tak, abychom spolu měly pěkně pohled na celý pozemek.
Úplně nahoře je lesík, který jsme zasázeli. Tenkrát to byly malé sazeničky, teď jsou to mnohametrové stromy, které nás přerůstají a ve kterých rostou houby. Je to smíšený lesík a za ním udržujeme cestu, aby se jím dalo procházet. Ale jinak se v tom lesíku snažíme nechat takovou divočinu, aby se tam zas tak často nechodilo. Za lesíkem je živý plot a končí pozemek. Od lesíku dolů se táhnou ovocné stromy na obě strany. Na jedné straně je tvrdý sad, kaštan, ořechy. Jsou tady taky meruňky, broskve, jablka, moruše. Ale najdeme tady taky staré odrůdy jako zimolezy, muchovníky. Mám také ráda bylinky, které si trháme do čajů. Pak cestou dolů je zeleninová zahrádka a mám tam také dýňoviště a květiny.

Všimla jsem si, že tady jsou ale tři dřevostavby.
První je zahradní domeček, ve kterém bylo nejdříve nějaké nářadí. Pak jsme v něm spávali s dětmi. Nebyla tady elektřina, vůbec nic. Ale je odsud krásný výhled na celý pozemek. Pak se stavěl dům i kamenný sklep. A pak stodola. To je ta druhá dřevostavba. Tam jsou hlavně zemědělské nářadí, traktor. Ale hlavně věci, které člověk potřebuje na tu zahradu.

Říkala jste, že jste pobývali v Číně, a já tady vidím sošky. Repliky to asi nebudou.
Nene, to nejsou. Všechny ty sošky, ať už draci a budhové, tak jsou opravu z Číny. Žili jsme tam 7 let, tak si tam člověk postupně naskládá nějaké věci, něco dostane, a když byla možnost si to vzít s sebou domů, tak jsme si to určitě vzali.

Sedm let není málo, to člověk do té kultury už pronikne. Ale co se týká výživy, jaký rozdíl je ve stravování v Číně a u nás?
Já jsem vždycky spokojená, já si vždycky najdu to, co je skvělé. V Německu to byly farmářské trhy, v Číně to byl třeba prodej lokálních zelenin, jako jsou lilky, tofu, houby shiitake. Vždycky najdu to, co je fajn, ale k mému překvapení třeba neuměli zeleninu upravit. Vysoce tepelně ji upravují, což není můj styl. Není nám to moc blízké, ale je tam jiné podnebí, jiné konstituce. My máme rádi spíše tu křupavou, středozemní kuchyni. Je to něco úplně jiného. Některé věci se nám tam určitě líbily, něco si člověk převzal a naučil se.

Vítejte v luxusním sídle Karlose Vémoly: U bazénu nám ukázal krmení lvů a v domě trofej z Terminátora

Permakulturní zahrada: Čím méně zásahů, tím lépe

Slovo permakultura je pro mě úplně nové. Co to slovo znamená?
Je to v podstatě ještě něco více než bio. U nás se nic chemicky neošetřuje. Znamená to, že je tady všechno vystavené podle určitých principů a vzorců. Nejblíže domu máme tu jedlou část zahrady, třeba bylinkové spirály, které tady u nás najdete, pak ovocný sad. A pak dál třeba ta část divočiny, kam byste ani tolik neměli chodit. Což je u nás ten lesík nahoře. Nebo naopak ta tůňka dole, kde to je pod ní zase zarostlé vrbami. Měli jsme i permakulturního zahradníka, který to tady zakládal a udělal tady plánek, jak by to mělo vypadat.

Stojí to hodně úsilí a času?
Permakultura je právě i o tom, že to tak moc upravované a šlechtěné není. Je to jakoby nechané zjednodušeně. Třeba tráva se tady neseká a la golfový trávník bez plevele, ale naopak tady všechno kvete. I plevel má dovoleno růst. Sekají se třeba cestičky. Ale jinak jednou, dvakrát za rok se poseká. Je to tím pádem i méně náročné. Chemicky se neošetřuje, tak intenzivně se nezalévá. Člověk to nechává přirozeně růst, aby třeba vyrostly společně druhy, které k sobě patří. Mulčuje se, hodně se používá sláma, která udržuje vlhkost u stromů.

Kdo u vás seká?
Běžně seká manžel nebo moji kluci, když přijedou. Ale jednou za rok nám přijede pán, který nám zahradu poseče. Protože na tu hodně vysokou trávu je potřeba už speciální traktor, který nemáme.

Co dalšího se ještě ve videoreportáži z bydlení Margit Slimákové dozvíte:

• O čem bude její nová kniha
• Proč nemají v obývacím pokoji televizi
• K čemu slouží jezírko pod domem
• Co všechno Margit Slimáková pěstuje
• Jak z Číny řídily stavbu domu

Na fotografie ze zajímavého bydlení Margit Slimákové se můžete podívat v naší galerii.