Vítejte v honosném domě Milana Drobného: Se ženou se udržují ve formě díky bazénu i fitku s vířivkou

Zpěvák Milan Drobný a jeho žena Dana se v pořadu Vítejte společně rozpovídali nejen o svém bydlen. Milan zavzpomínal i na éru Semaforu, Dana přidala zážitky z cestování. Milan neopomněl při té příležitosti připomenout Jamajku: „Chtěli jsme vidět něco typického, tak nás frajer zavezl do hor. A tam u silnice stáli chlapíci a prodávali... drogy. Říkali jsme, že to nechceme, že chceme rum,“ smál se. A tak si koupili rum.

Vítejte u Aleše Cibulky a Michala Jagelky: Kvůli dvoupatrovému bytu se zadlužili tak, že jejich maminky šílely

Milan Drobný i jeho žena Dana jsou oba Pražáci

Jak se vám tady, Milane a Dano, dá se říct na vesnici, bydlí?
Výborně. Když jsme se před deseti lety poznali, věděli jsme, že chceme být spolu. Danuška se tehdy vrátila z Emirátů a měla krásný byt, já jsem bydlel v domku. Když jsme se dali dohromady, oba jsme svoje nemovitosti prodali, dali peníze dohromady a našli tohle místo. Shodli jsme se na tom, že se nám tu opravdu líbí. Myslím, že někteří hledají mnohem déle, takže jsme měli štěstí — do půl roku jsme objevili tohle. Říkáme tomu Southfork, protože je to větší, než bychom nutně potřebovali, ale máme tu soukromí, klid a nádhernou přírodu. Oba máme rádi kola, takže v létě vyrážíme ven prakticky každý den.

Zmínili jste se, že když jste se sem nastěhovali, tak jste museli přestěhovat všechno to, co jste nasbírali za celý život. Proto máte velký dům?
Musíme mít velký dům, protože to byly dvě velké domácnosti. Nashromáždili jsme těch krámů za celý náš život dost a povedlo se nám to docela skloubit dohromady. Nic nového jsme nedokupovali, kromě knihoven a psacího stolu. A botníků. Máme jednu místnost plnou jenom bot. A protože jsem měl ještě chalupu na Kokořínsku plus to, co si Danuška přivezla z Emirátů, tak to všechno je dole ještě uskladněné. Všechno se to sem nevešlo. Akorát jsme stavěli knihovny.

Kde jste oba dva vyrůstali? Co vy, Milane?
Já na Vinohradech v Praze, v klasickém starém bytě se štuky na zdech. Taková zajímavost, v Chodské ulici bydlel taky Jirka Šlitr a později i Hanka Zagorová. Za mlada jsem tam potkával Tondu Panenku, Jiřinu Bohdalovou — s její sestrou jsem chodil do školy. A Danuška v Korunovační na Praze 7, v bytě, kde žily vlastně dvě rodiny — koupelna a předsíň byly společné, záchod taky. Jsme tedy oba Pražáci a skončili jsme na vesnici.

Vítejte na chalupě Petra Vondráčka: S Šárkou Vaňkovou rádi vaří v kuchyni, kde býval kravský chlívek

Nové album Milana Drobného

Mám v hlavě pořád jednu vaši písničku: „Jestli se slečno nepletu…“
Jestli se slečno nepletu, my musíme se znát, Písnička pro kočku, rok 1966. To byl můj první hit, který pro mě napsali pánové Šlitr se Suchým.

Jaké máte na Semafor vzpomínky?
Jsem vděčný za všechny ty písničky, které mě udělaly, ale hlavně za hru Poslední štace, kterou režíroval Jiří Menzel. To byla senzace – seznámit se s takovou osobností. Měl jsem v ní výbornou roli a dala mi písničku Růže růžová. Když pak Jiří Šlitr zemřel a přišel tam Jirka Grossmann – my jsme spolu byli na vojně – založili jsme společně s Jirkou Brabcem Country Beat. A s ním jsem natočil spoustu dalších písniček.

Nedávno jste vydal desku, která se jmenuje: Slzy, pot a radost. Proč právě takhle?
Slzy, pot a radost, jinak Tears, Sweat and Happiness. Trochu jsem okopíroval název americké kapely Blood, Sweat & Tears a pozměnil to na Slzy, pot, radost. Do desky jsem se pustil proto, že jsem našel text z roku 65 od Jirky Grossmanna na country song Green Green Grass of Home, který česky nazval Jestli mou lásku bráníš. Tu písničku jsem nikdy nenatočil, jen jsem ji zpíval na divadle, takže teď jsme ji natočili s Honzou Rotterem a s Charlie Blažkem, s kytarami a živým orchestrem. Uvnitř CD je průřez mých fotek, od mlada až dodnes.

Vítejte u Báry Nesvadbové: V obrovské vile žije s maminkou a své romány píše u stolu s úchvatným výhledem

Milan Drobný, Karibik a Legenda nočního proudu

Prý jste, Milane, velký sportovec?
Už od mala, ještě než jsem začal zpívat, jsem hrál závodně hokej a závodil jsem na kole. A i když jsem pak propadl zpěvu, sport mi už zůstal. Napořád. Pravda je, že dneska už hokej nehraju, ale ještě před třemi lety jsem si zahrál za Kralupy. Takovej přátelák.

A teď tedy sportujete jak?
Teď jezdím na kole — to máme společné s manželkou, jezdíme od prvopočátku. My jsme se totiž poznali před deseti lety na kolech v Třeboni, kam jezdíme do lázní. Danuška tam byla sama a já s kamarádem. Dana jela s kamarádkou, kterou jsem znal, a můj kamarád zase znal Danušku. Byli jsme si představeni, a já jsem později zjistil, že je sama, a já byl v té době taky sám. No a slovo dalo slovo… a byla dvě kola. A když nejezdíme na kolech, tak cestujeme na lodi. Takhle jsme byli třeba ve Středomoří. Vyjížděli jsme z Janova, navštívili Barcelonu, Valencii a pak taky Palermo – tam je nám líbilo, viděli jsme místa, kde se točil Kmotr, to je můj oblíbený film.

Tak takhle vy si žijete...
Naposledy jsme si k našim 150 rokům dohromady dali okruh okolo Jižní Ameriky. Začínali jsme v Chile a končili v Buenos Aires, kde jam jsme si chtěli dát týden tanga, červeného vína a krvavých steaků. To máme moc rádi. A po návratu nás čekala ještě jedna příjemná věc – dostal jsem od Českého rozhlasu ocenění Legenda Nočního proudu za celoživotní přínos.

Co dalšího se ve videoreportáži s Milanem Drobným a jeho ženou ještě dozvíte:

• Co vidí, když se podívají z oken
• Zda na své zahradě něco pěstují
• Jestli je Milan Drobný manuálně zručný
• Proč netopí v krbu v pokoji
• Kolik napsal Milan Drobný knížek

Na snímky z krásného bydlení Milana a Dany Drobných najdete v naší galerii.

Galerie Vítejte v honosném domě Milana Drobného: Se ženou se udržují ve formě díky bazénu i fitku s vířivkou

+ 48 fotek + 49 fotek