Životní krédo Pavla Landovského souznělo s jeho vlastním osudem: Svérázný herec se nebál zavolat ani na amerického prezidenta

Pavel Landovský, zvaný též Lanďák (11. září 1936 až 10. října 2014), se kromě herectví věnoval také dramaturgii. Jakožto disident a signatář Charty 77 byl trnem v oku vládnoucímu komunistickému režimu. Do svých filmů ho tak obsazovali režiséři, kteří nešli tehdejší době na ruku nebo měli své výjimečné tvorbě opravdu výsadní postavení, jako například Jiří Menzel či Miloš Forman.

Válečné vzpomínky Pavla Landovského: Smrti unikl jen o vlásek, pak ho pořádně ztřískala maminka

Při zatčení pěl Pavel Landovský hymnu

Následující události se odehrály v 60. letech. Pavel Landovský vyšel nad ránem z oblíbené hospody, nutno dodat, že v notně podroušeném stavu. Jelikož hlučel, jal se ho srovnat do latě příslušník Veřejné bezpečnosti. To se samozřejmě Landovskému nelíbilo a rozhodl se, jak později uvedl do spisu, že se pokusí strážníka přelstít.

Když ho zatýkal, začal zpívat hymnu. Proč? Prý že by měl v tu chvíli policista stát v pozoru a salutovat. Tím by byl úkon zatýkání přerušen a herec by mohl v klidu utéct. Jenomže se to jaksi nestalo. Ale aspoň tuto historku pak použil Jan Werich v inscenaci Uspořená libra. Landovský to kvitoval s povděkem, měl rád, když jeho příhody vypráví národní umělci...

Samotář Bronislav Poloczek: Po smrti milované manželky Zdenky čekal už jen na vlastní konec

Nucená emigrace Pavla Landovského

Komunisté měli všechny herce, kteří podepsali Chartu 77, v hledáčku. A neunikl jim ani Pavel Landovský. Po dramatické honičce byl odvezen na služebnu, ze které ho po pár hodinách propustili. Jenomže za necelých čtyřiadvacet hodin mu příslušníci StB klepali na dveře, aby, v rámci operace Asanace, prováděli domovní prohlídky, zabavovali dokumenty i, zcela nelogicky, osobní věci.

Celá situace vedla až k emigraci Pavla Landovského do Rakouska, kde začal hrát v Národním divadle ve Vídni. Domů se mohl vrátit až po sametové revoluci v roce 1989.

Svatba jako řemen: Když zhasly kamery, rozjel Landovský falešnou policejní akci

Sametová revoluce jej zklamala

Na to, jak vnímal Pavel Landovský vývoj po převratu, zavzpomínal pro web Cnn.iprima.cz jeho syn Jakub, který pracuje jako vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO. Z polistopadového vývoje jeho otec nebyl zrovna nadšený. Volil různé strany, nikdy však ODS. Fandil svému příteli, Karlu Schwarzenbergovi, který se k němu vždy choval velmi dobře. Ať už v Rakousku, nebo v Česku.

Jednou se mu dokonce podařilo podat si ruku s americkým prezidentem Billem Clintonem. Narazil na něj na Hradě, když se konal pohřeb Václava Havla. Když na něj zakřičel Hej, Bill, prezident byl natolik překvapený, že se nezmohl na nic jiného než že k herci přišel a podal mu ruku.

Pavel Landovský zemřel na infarkt v roce 2014, jeho odkaz však zůstává dále živý stejně jako jeho životní krédo, které citoval ve svých vzpomínkách na svérázného herce pro web plus.rozhlas.cz dramatik a novinář Karel Hvížďala: „Kdo si na světě moc stěžuje, tak pravděpodobně nemá nárok na to, co od života očekává, a hlavně chtěl by dělat něco, co mu nepřísluší!“

Na Pavla Landovského se můžete podívat v pořadu Úsměvy, a to dnes v 15:30 na ČT1.

Zdroje informací:
Super.cz: Zatýkání se bránil zpěvem hymny. Pavel Landovský se nebál ani StB, politiky bral jako gaunery a zloděje
Zoom.iprima.cz: Charta 77 zničila Landovskému život. Jak proběhla osudná honička s StB?
Cnn.iprima.cz: Landovský byl z polistopadového dění zklamán. ODS podle syna nevolil, měl rád Schwarzenberga
plus.rozhlas.cz: Karel Hvížďala: Soukromá vzpoura Pavla Landovského