Herec Oldřich Navrátil nás s pořadem Vítejte magazínu Lifee.cz pozval na svoji chatu a vysvětlil nám, proč malému domku říká chata. Je to proto, že stojí na místě trampské osady. Oldřich Navrátil se vyznal ze své lásky k tomuto místu. Je rád, že mu jeho herecké povolání umožňuje trávit tady i s manželkou Monikou čas po celý rok.
Cesta k chatě Oldřicha Navrátila vede přes louky a pole a není právě jednoduše sjízdná. „Máme kvůli tomu čtyřkolku, takže sem v pohodě dojedeme i v zimě. Kromě toho tady moc sněhu nebývá, a tak mi nehrozí, že bych musel vzít do ruky lopatu a odhazovat!“ usmívá se náš hostitel a zve nás s pořadem Vítejte k sobě na návštěvu.
Oldřich Navrátil na místě mlýna postavil chatu
Dnes nás uvítali pan Oldřich Navrátil a jeho paní na své chatě na Vysočině. Jak se vám tady bydlí?
Bydlí se... nám se tady nebydlí. My
tady žijeme. Bydlím v Praze, ale tady žiju. Je to veliká pohoda. A na pivo můžu
zajít i tady, to si nemyslete, že jsme tady bez piva. Nic mi tady nechybí.
Prý se tady tomu místu říká Údolí skřeků, kam jste jezdíval už jako dítě…
Ano, pobýval jsem tady už od malička. Poprvé to bylo v
březnu roku 53, když mi nebylo ani půl roku. Byl jsem tady s matkou,
protože můj otec byl tramp. Trampové z Údolí skřeků měli postavenou chatu
kousek odsud, a na ni jsme všichni jezdili. Pro vodu jsme tehdy chodili se
džbány ke studánce, ale vařilo se na kamnech. Svítili jsme petrolejkami,
protože elektřina tady nebyla. Bylo to romantický a pěkný. A pak se všech těch deset
chlapů oženilo a mělo děti, takže nás tam bylo – jak se říká tady u nás – jako
čáslavskejch, takže si někteří z nás postavili chatu svou.
A na místě té vaší byl prý původně mlýn…
Bohužel už
nešel zrekonstruovat. Byl v takovém stavu, že kdybych byl milionář, tak by jistě
zachránit šel, ale to bylo nad naše finanční možnosti. A tak teď jezdím na
chatu. My jsme vždycky jezdili na chatu. Pražáci jezdí na chalupu. Já jezdím na
chatu. Tak já tomu domečku, co jsme postavili na místě mlýna, říkám chata.
Oldřich Navrátil miluje česnek každý den
Jsme u zeleninové zahrádky, která vypadá malá, ale…
…je
tam úplně všechno, třeba takovej ten celer – to je radost pohledět. A když ho
nesníme, tak ho usuším nebo nasekám do soli. Máme papriky, rajská jablíčka… a
všechna je dokážeme zpracovat. Povětšinou je sním já, protože rajčata miluju, a
tak vždycky Moničce říkám – musíš zasadit aspoň stovku sazenic.
Slyšela jsem, že jste velkým milovníkem česneku!
Česnek
opravdu miluju. Mám ale tak blbý zaměstnání, že nemůžu mít dialog a jíst
předtím česnek… A pokud jde o líbání, no na to už jsem naštěstí starej.
Jak česnek využijete?
Jím ho na jakýkoli způsob.
Hlavně syrovej. Každej den. Akorát dneska musím vynechat, protože jste přijeli
vy – tak abych ho na vás nedýchal. A taky milujeme vietnamskou polévku Pho. A
tam se česnek dává. Vždycky dostanete k polévce skleničku, ze které si ho naberete,
je tak trošku do zelena. Někde jsem četl, že když česnek utřete a necháte na
vzduchu, tak nějakým způsobem zoxiduje, a tím se v něm prý vytvoří nějaký látky,
takže tmavě zelenej česnek se solí – to je prý teprve ono.
Slivovici nám dělali ve Vizovicích, říká Oldřich Navrátil
Tak jsme v sadu, který není právě malý…
Když jsme
to tady koupili, tak jsme to s kamarádem potřebovali rozdělit, na mě
připadl mlýn s tím kouskem kolem něho a tady tenhle pozemek. Všude byly vysoké
kopřivy, a tak jsem prohlásil: „Nic, pomydlíme to.“ Pomydlili jsme to a teď už
je tady docela přijatelná travička. A pak si říkám: „Udělám švestkovej sad.“
Hádejte na co?
Na slivovici?
Samozřejmě že na slivovici, ale děláme i
povidla, ale jenom trochu, aby se neřeklo. Tak jsme tady udělali švestkovej
sad. A zase – žádný kupovaný stromky, tady v úvoze bylo plno švestkovejch
odkopků, tak jsme je tam vykopali a tady rozsázeli. Nejsou moc pěkně udržovaný,
nicméně na tu slivovicu je to jedno. Dám pod švestku plachtu, vezmu ráhno…
Takhle jsme s Moničkou jeden rok natřásli 8,5 metráku. Dovezli jsme to do
Vizovic, protože tam tomu rozumí a dělají špičkovou slivovičku. Skoro 100 litrů
jsme tehdy vypálili!
Jak se tady o to všechno staráte, když jezdíte do Prahy hrát?
Mám přece Moničku, víte? Jsem kmenovej zaměstnanec Studia Ypsilon a
ještě mimo ně hraju ve Studiu Dva. Mám roli v představení Šíleně smutná princezna krále, ve Starcích na chmelu hraju to, co hrál pan Kemr ve
filmu, a teď mám roli ve hře Chlapi sobě. Přijďte se podívat!
Co dalšího se ještě ve videoreportáži z chaty u pana Oldřicha Navrátila dozvíte:
- Co všechno ještě na chatě pěstuje
- Jestli se orientuje v názvech květin
- Jak nakládá červenou řepu
- V jakém městě vyrůstal
- Co každé ráno snídá
Na snímky z krásného místa, kde má Oldřich Navrátil svoji chatu, se můžete podívat v naší galerii.