Zpěvačka Helena Vondráčková nás s pořadem Vítejte! magazínu Lifee.cz pozvala do svého krásného domu s rozlehlou zahradou, který se nachází asi 25 kilometrů jihozápadně od Prahy. Skvělým hostitelem nám byl i její manžel Martin Michal a také jejich nový pejsek, štěněcí holčička Jessie.
Helena Vondráčková, pro mnohé z nás navždy šíleně smutná princezna Helena, nás s pořadem Vítejte! přivítala slovy: „Jé, to je hezké, že jste přišli. Jen pojďte dál!“ A pak jsme proběhli zahradu i dům a obdivovali, jak je všechno perfektně vymyšlené. Včetně kohoutku v kuchyni, který umí servírovat vodu nejen studenou, ale i s bublinkami či bez bublinek. To jsme samozřejmě museli v horkém letním dni vyzkoušet.
Helena Vondráčková chodí po zahradě s pilkou a nůžkami
Máte krásnou zahrádku, jsem úplně uchvácená!
Já tedy
moc uchvácená nejsem, protože sice je tady spousta krásných míst, jenomže jsem teď
pořád někde pryč a vůbec na zahradu nemám čas. Kam se kouknu, tam vidím, že je potřeba
to a to udělat, a ještě navíc kdeco ostříhat. Na jaře jsem tady měla zahradníky
a slíbili, že zase přijdou. No, ale zatím nepřišli, takže je to tady takový trochu
divoký.
A kytičky, které tu vidíme, jste vybírala sama, nebo jste si nechávala radit?
Zahrada je založená odborníkem, zahradníkem, kamarádem
mého tatínka z Chrudimi, panem inženýrem Vaňkem. Ale samozřejmě už je to hodně
let, protože jsme se sem nastěhovali v roce 1986. Byla tady spousta práce
a od té doby se snažím zahrádku udržovat. Celoročně kvetou trvalky, teď třeba
kosatce, a ty doplňuji letničkami. A také je tady hodně koniferií a krásné
traviny. Dřív jsem hodně sázela a teď chodím po zahradě s pilkou a s nůžkami,
protože je třeba naopak růst všeho regulovat.
Pěstujete i bylinky?
Ano, mám tady třeba šalvěj, šnytlík,
rozmarýn. Támhle je bazalka a tyhle tři keře, to jsou borůvky. Před nimi byl
veliký libeček, který jim tak zacláněl, že jsem ho musela ostříhat. Bylo ho
hodně, tak jsem ho zamrazila. Je to naše zamilované koření, na vařené brambory
nebo do polívky je výborný.
Vítězné okurky Heleny Vondráčkové a sbírka hrníčků
Kuchyně, království téměř každé ženy. Je to i vaše království?
Je to moje království. Ale nedávno jsme renovovali, udělali
úplně novou kuchyň, tak to zlákalo i mého muže. Když jsem si ho brala, tak uměl
uvařit akorát čaj, a od té doby, co máme moderní kuchyni, se tady pohybuje čím
dál častěji. A dokonce už doopravdy vaří. Guláš, a dokonce připravil i líčka,
pustil se do opravdu těžkých receptů. Takže vlastně tady kralujeme oba. A a
s námi ještě kočka, protože ta tady má svoje žrádýlko.
Objevila jsem na desce „Helenčiny okurky“, produkt roku 2011 v kategorii nejlepší sterilovaná okurka. Vysvětlíte mi to?
Ve Znojmě
se pořádá každý rok soutěž o okurky. Nejen pro renomované pěstitele, ale i pro
amatéry, a my jsme vyhráli už ve dvou ročnících. Říkám „my“, protože mám
kamarádku, která mi vozí okurky z Moravy, takže jsou opravdu kvalitní. Je v
nich křen, kopr, cibule, mrkev, koření... A všechno se musí do sklenice hezky vyrovnat,
udělat taková očička… A mám taky od ní báječnej recept, který každému chutná. Ale
neprozradím ho!
Všimla jsem si spousty zajímavých věcí – vidím třeba dřevěný mlýnek, nahoře nějaké drobnosti. Sbíráte takové věci?
Sbírám. Hlavně je to
hezké. Kdysi jsem všude měla cibulák, ale teď už jsem ho vyměnila za bílý porcelán.
Ten se mi líbí víc. A celý život sbírám hrnečky. Starožitný. Z celýho světa.
Když někam jedu, tak pokaždé zajdu do nějakého bazaru, a když vidím hezký
hrníček, tak ho koupím. A některé jsem dostala jako dárek. Ale už s tím
pomalu končím, protože je nemám kam dávat.
Botičky jsou moje láska, říká Helena Vondráčková
Byli jsme pozvaní do šatny, ale prý tady toho není moc, protože…
…přišel nápad udělat výstavu mých šatů – civilních, ale i z
jeviště, z pohádek, z filmů. Takže tady mám jenom takový torzo, ale kdybyste
otevřela třeba tuhle skříň, tak uvidíte, že se tam stejně nic nevejde. Já
nevím, kam se ty šaty vlastně všechny vešly! A k výstavě se ještě přidala
moje síň slávy, kterou mám ve sklepě a kde mám uložená všechna vyznamenání z
celého světa a desky – zlatý, stříbrný, bronzový, platinový – za hudbu. Výstava
měla veliký úspěch a přesunula se do Košic. Takže ráda bych vám ukázala něco
víc, ale bohužel musíte do Košic.
Koukám, že máte i klobouky!
Klobouků mám hodně, ale
mám pro vás jen malou ochutnávku a s příběhem. Moje maminka byla ohromná
parádnice a tenhle klobouk patřil jí, a je opravdu nádherný. Maminka se
narodila v roce 1914, tak si to spočítejte. Teď by to určitě byl stoletý
klobouk. A ještě jsem měla jeden, ten je na výstavě a ten má jako vychytávku
bílou nádhernou mašli.
Zmínila jste, že sbíráte hrníčky. Sbíráte ještě něco jiného?
Ano, teď mě to napadlo – stuhy a botičky. A všechny opravdu nosím! Když jsme někde v zahraničí a jdeme s manželem
po ulici, pořád ode mě slyší: „Boty, boty, boty! Hele, támhle je obchod, pojďme se podívat.“ To trochu přeháním, ale botičky jsou moje láska.
Co dalšího ještě, mimo jiné, ve videoreportáži z domu a zahrady Heleny Vondráčkové uvidíte a uslyšíte:
- Co nejraději snídá
- Jaké plody sklidila v zimní zahradě
- Recept na zapečenou zeleninu
- Co ukrývá ve speciálních kulatých krabicích
- Kdo zalévá zahradu
Na snímky z krásného bydlení Heleny Vondráčkové a Martina Michala se můžete podívat v naší galerii.