Vítejte na návštěvě u Jakuba Smolíka: Dům přestavěl vlastníma rukama a z pergoly vybudoval luxusní obývák

Jakub Smolík bydlí nedaleko Prahy u Sázavy, a když jsme ho s pořadem Vítejte navštívili, hned mezi dveřmi nás uvítal vtípkem: „Vítejte… to jsem příjemně vyděšen!“ Nicméně se rozpovídal nejen o tom, jak k domu přišel, ale samozřejmě neopomněl povyprávět o své lásce, kterou jsou – kromě rodiny – motorky.

Mohlo by Vás zajímat:

Vítejte u Kláry Vytiskové: Navštívili jsme kouzelný mlýn, ve kterém se skrývají staré rodinné poklady

Architekt byl puntičkář, říká o stavbě obýváku Jakub Smolík

Líbí se mi tvoje bydlení – to jsi všechno dělal sám? Tušila jsem, že se tady přestavovalo, ale že opravdu tolik a že jsi to přestavěl vlastníma rukama, to se mi nechce věřit. Jak je to dlouho?
Je to už pomalu dvacet let. Přestavbu jsme začali, když byla žena v jiném stavu a měla se nám narodit dcera Petruška. Bydleli jsme tehdy v pronajatém bytě v Kostelci nad Černými lesy, ve čtvrtém patře, a byla to ta nejkrásnější léta…

…protože jste byli jako dvě hrdličky…
Ano, opravdu to bylo úžasný. Začal jsem přestavovat proto, abychom měli něco svého. Moji rodiče bydleli tady naproti. A tenhle pozemek jsem koupil už předtím, tatínek tady měl ve stodole dílnu a máma slepice a zahrádku. A dům, na kterém stál, byl v hrozným stavu, a tak jsem se do toho pustil.

A třeba tuhle kamennou zeď jsi taky stavěl vlastníma rukama?
Ta patří k přístavbě, a to už jsem sám nevymýšlel ani nedělal, to byla práce architekta. Byl to puntičkář. Třeba když byla jedna lišta asi o 5 mm vedle, on se hned rozčílil, jenže já jsem to řemeslníkům povolil: „Nechte to, nechte to, on to nepozná,“ povídám jim. Museli by to otloukat a bylo by to navíc drahé. Jenže když architekt přišel, hned si toho všiml. Říkám mu: „Já jsem jim to schválil,“ a on mi na to řekl jednoduchou věc: „Jakube, já ti taky nekecám do toho, jaký máš dát nástroj do písničky. Mám určitou představu – buď ji budeš respektovat, nebo ne.“ A měl pravdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Vítejte na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Jakub Smolík má stůl z cirkulárky, stejný neexistuje

První věc, které jsem si tady ve tvém království všimla, je stůl z cirkulárky. To jsem ještě nikde neviděla!
A nikde neuvidíš – je opravdu speciální. Vymyslel to můj kamarád Honza Topinka, ten, co navrhoval i přístavbu. Když odloženou cirkulárku uviděl, povídá: „Jakube, pojď, zpracujeme ji.“ Tak jsem ji obrousil od rzi a natřeli jsme ji speciálním olejíčkem. A ta deska? To jsou dubová prkna. Vypadá to bezvadně a je to praktický – můžeš to přesunout, kam chceš, navíc je to bytelný, a když sem přijedou motorkáři, tak si nikdo neublíží.

Přejdeme ke kumštu. I já znám tvůj největší hit Až se ti jednou bude zdát…
…povím ti, jak ta písnička vznikla. Samozřejmě ve chvíli, když jsem dostal kopačky. To byla inspirace! Já jsem prostě Smolík. Trpěl jsem a psal.

Ty jsi s ní v jedné hitparádě převálcoval i velká esa!
To bylo takhle: Vystupoval jsem s bigbítovou kapelou Kroket a Rockit. Byli jsme na beatovém festivalu na Rokosce. Zazpíval jsem „Narkomany“ a skončil jsem druhej. První byl Orient. A tehdy byl v porotě Petr Hannig, který mi nabídl spolupráci. Měli jsme točit pořad Pozor, začínáme a já měl zpívat písničku Mihne se Linda křižovatkou. Odmítl jsem a nabídl svoji Až se ti jednou bude zdát. No a vyhrál jsem – ač to zní neuvěřitelně, tak za mnou byl Karel Gott s písní Když muž se ženou snídá a Dalibor Janda s písničkou Kde jsi. Mám dokonce výsledky té hitparády někde doma schované.

Mohlo by Vás zajímat:

Vítejte na návštěvě u Báry Basikové: Do bytu jako klícka se vejde obrovská sbírka knížek i luxusní šatna

Idol Jakuba Smolíka je Steve McQueen

Jak ses dostal k motorkám?
Původně jsem strojář. K motorkám mě přivedl můj dlouholetý kamarád Jirka Stýbůrek. Potkal mě kdysi v hodinářství a povídá: „Vy jste motorkář? Otevírám muzeum na Konopišti, nechcete být kmotrem?“ Tak jsem tam jel. Jirka sbírá české motorky a přivedl mě k zamyšlení nad tím, jaké jsme měli skvělé lidi, skvělé konstruktéry, kteří dokázali tu Jawu nebo Čízu vytvořit.

Počkej, a ty jsi už měl tehdy motorku?
Jo, měl jsem Hodu Shadow. Nic moc. Ale když jsem tam přijel, chodili jsme od jedné motorky ke druhé a on mi vyprávěl – je úžasný vypravěč – jaké příběhy za těma strojema jsou... Začal jsem motorky sbírat taky, protože jsem mu trošku záviděl. A najednou mi zavolal, že si nějaký pán uřízl prsty na cirkulárce a nabízí ke koupi Harley Davidson z roku 1926. Mám k ní ještě techničák z první republiky! Je to úžasná motorka, kterou jsem si vždycky přál.

V obýváku jsem si všimla krásné velké fotky herce Steve McQueena na motorce, to je tvůj idol?
Jo. Když jsme byli mladý, našimi idoly byli chlapi, co byli čestní, co něco dokázali a vždycky díky nim vyhrálo dobro nad zlem. To byly naše idoly. Někdo měl Rychlé šípy, Vinnetoua, a pro mě to byl Steve McQueen, Paul Newman i Alain Delon. A jejich filmy jsou skutečně nadčasové.

Co ještě ve videoreportáži s Jakubem Smolíkem uvidíte a uslyšíte:

• co to jsou mlynářské schody
• proč má ateliér v Praze
• co je Turné 66
• proč má v obýváku motorkářské helmy
• jak chtěl žít v bytě s motorkou
• jak jeho syn také propadl motorkám

Na fotografie stylového bydlení Jakuba Smolíka se podívejte v naší galerii.

Galerie Vítejte na návštěvě u Jakuba Smolíka: Dům přestavěl vlastníma rukama a z pergoly vybudoval luxusní obývák

+ 44 fotek + 45 fotek