Emilie (33): Moje matka má neblahý vliv na mou psychiku. Nakonec to bude její vina, že se mi nikdy nepodaří otěhotnět

S Jirkou jsme měli svatbu před sedmi lety. Velká láska. A že k sobě patříme vím i dnes, po tom, co procházíme nelehkým obdobím.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (38): Nečekané těhotenství mi zachránilo život. Mohla jsem skončit na vozíku a propadat depresím

Mám nejlepšího manžela na světě

Jirka je bezvadný chlap. Věděla jsem to kdysi a utvrdila jsem se v tom nyní. Můj manžel se o mě stará a dává mi pocit jistoty. „Broučku, netrap se. Jsme my dva. My dva spolu chceme být. My dva jsme hlavní. A jestli budeme mít děti, nebo ne je nepodstatné. Budeme se mít stejně rádi, jen si najdeme jiný smysl života. Tak buď hlavně v klidu,“ často mi opakoval Jirka.

A já ho za jeho slova milovala snad víc jak svůj život. Oba pracujeme v reklamní agentuře. Pořádáme výstavy, organizujeme workshopy a práce nás baví. Nevadí nám zůstat v práci déle nebo když je třeba, položit víkend na úkor povinnosti. A to sebou nese skutečnost, že oba vyděláváme pěkné peníze.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanesa (33): V těhotenství mi začaly šíleně vadit manželovy smradlavé nohy. Po porodu se situace ještě zhoršila

Život bez mráčku, tak působíme na druhé

Naše příjmy nám leccos umožňují. Máme hezký byt, nové auto, chodíme ve značkovém oblečení a hodně cestujeme. To je pozlátko, které vnímá okolí. Nikomu necpeme naše prohry nebo problémy. A tak si okolí myslí, že vzhledem k rozjeté kariéře není potomek na pořadu dne.

V této bublině by se mi žilo dobře. Jenže mi ji narušuje moje matka. Bohužel ví, kdy mám menstruaci. A tak týden před očekávaným termínem čelím jejím otázkám: „Tak co? Bolí tě břicho. Jak se cítíš? Myslíš, že to dostaneš?“ Snad stokrát jsem mámě řekla, že je netaktní a škodí mi.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (32): Tajný románek vyhovoval mně i mému šéfovi. Pak jsem na těhotenském testu našla dvě čárky

Matka mi škodí, jen nevím, zda záměrně

Pak od mámy poslouchám sérii otázek jiných: „To je škoda, že jsi to dostala. Už jsem si myslela, že se zadařilo.“ Daleko horší jsou hlášky typu: „Už tu mohl běhat pětiletý capart. A místo toho furt nic. Ach jo. Já se tak těším. Dělej s tím něco.“ Často si kladu otázku, zda je moje matka tak netaktní nebo zlá.

Nechce se mi věřit, že nevnímá, co její otázky nebo plky způsobují. Minimálně si musí být vědoma toho, že mi ubližuje. Ale ani to ji nezastaví, aby nepronášela své řeči o ničem. Začínám svou mámu nesnášet. A bojím se, že má neblahý vliv na mou psychiku. Moje matka nakonec způsobí, že se mi otěhotnět nepodaří. Jen díky jejím nemístným hláškám, které mě zraňují.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jozefína (31): Na těhotenství jsem se nesmírně těšila. Všechno je ale jinak, než jsem si vysnila