Facebook
Instagram
Jarmila žije s manželem v Německu, ale v Čechách rekonstruují starou farmu. Práce svěřili manželovu kamarádovi z mládí. Ten se sice do projektu pustil s vervou, ale Jarmile se zdálo, že chtěl víc peněz, než si zaslouží.
Přátele mého manžela z dob jeho mládí jsem neznala. Potkali jsme se a zamilovali v Německu a své rodiny v Čechách navštěvujeme jen o svátcích. Přesto se nám stýskalo po domově. Co jiného by nás přimělo koupit farmu na jihu Čech?
Manžel zaměstnal kamaráda
Zanedbané budovy byly v žalostném stavu, ale pozemek na malebném místě u jezera stál za každou investovanou korunu. Nejprve měl sloužit jen jako náš rekreační objekt. Později jsme s Prokopem (32) plánovali postavit několik dřevěných chat a vydělávat na pronájmu pro rekreanty. Nebylo vyloučeno, že bychom tam jednou mohli bydlet natrvalo, možná v důchodu.
Nejdřív jsme se ale museli pustit do rekonstrukce, protože v současném stavu byly ty budovy spíše vhodné pro sklady. Neměli jsme čas dohlížet na stavební firmy. Tehdy si Prokop vzpomněl na kamaráda Kamila (32), který se věnoval stavebním pracím a momentálně prý neměl do čeho píchnout. Zavolal mu a nabídl nejen práci, ale také možnost bydlení v karavanu na našem pozemku.
„Je tam spousta práce, možná i na dva roky. Místo je nádherné. Můžeš rybařit nebo jezdit na naší lodi po jezeře. Klidně si na víkend přivez manželku a dceru, bude se jim tam líbit.“ vysvětloval mu Prokop.
„Na víkendy s rodinou teď nemyslím, člověče, jen na splácení dluhů,“ odpověděl Kamil. „Řekni mi, kolik si můžu vydělat...“
„Určitě se dohodneme,“ ujistil ho Prokop a mrkl na něj. „Nenechám tě na holičkách.“
„Zachránil jsi mi život, člověče,“ poděkoval Kamil.
Byl naštvaný, že je bez peněz
Manžel mi řekl, že Kamil je spolehlivý člověk. Pokud se do práce pustí, můžeme si být jistí, že dodrží všechno, na čem jsme se domluvili. Na jaře jsme neměli čas, takže jsme rekonstrukci přesunuli na začátek léta. V prvních dnech července jsme se setkali na místě i s Kamilem. Rozhlédl se a zeptal se, co máme v plánu změnit a co zachovat. Pak řekl, že do zimy stihne udělat to nejdůležitější.
Před návratem do Německa jsme nakoupili stavební materiál a odjeli, protože karavan byl příliš malý, abychom se do něj vešli všichni. Rozloučili jsme se s Kamilem, který už se pustil do práce, a slíbili jsme, že se vrátíme koncem měsíce.
„Určitě přijedu,“ uklidňoval ho Prokop. „Nenechám tě bez peněz! Zaznamenávej si pracovní hodiny a my se vrátíme, abychom ti vyplatili mzdu. Uvidíme se v srpnu.“
Bohužel se vše opět posunulo o dobré dva týdny. Nakonec se nám podařilo uvolnit se z práce a dorazit na farmu, kde nás přivítal naštvaný Kamil.
„Lidi, nemůžu tu žít ze vzduchu! Dohodli jsme se, že přijedete začátkem měsíce. Myslíte, že jím trávu nebo co?“ stěžoval si.
Nebyla jsem si jistá, jestli to byly mužské vtípky nebo prostá hrubost, takže jsem mlčela. Prokop, kterého je těžké vyvést z míry, pronesl vtip, aby uvolnil atmosféru, ale jeho přítel zjevně vstal levou nohou.
„Přinesu záznam pracovních hodin a jdu se umýt. Ty připrav peníze,“ řekl Kamil vztekle. „Musím jet domů vyřídit pár věcí.“
Chtěla jsem zaplatit méně
Vešel do karavanu a po chvíli se vynořil s ručníkem v jedné ruce a pomačkaným notýskem v druhé. Musím uznat, že Kamil v naší nepřítomnosti nezahálel. Udělal toho víc, než jsem čekala.
„Říkal jsem ti,“ řekl Prokop pyšně, „je to dobrý pracovník.“
Možná dobrý pracovník, ale hrubián a neotesanec... Podívala jsem se na zapsané pracovní hodiny a vycházelo mi, že chlap pracoval deset až dvanáct hodin denně.
„Jasně,“ zamumlala jsem. „Divné, že nezapočítal rovnou celých 24 hodin!“
„Opravdu udělal hodně práce,“ zamumlal můj manžel a vybíral z obálky hromadu bankovek.
„A za bydlení a elektřinu mu nic neodečteš?“ zeptala jsem se rozhořčeně. „V byznysu není místo na sentiment, miláčku...“
Chvíli přemýšlel, pak část peněz stočil do ruličky a schoval do kapsy. Byla jsem ráda. Před námi bylo hodně výdajů, není důvod rozhazovat!
„To je záloha?“ zeptal se Kamil nejistě, když dostal peníze. „Děláš si legraci?“ zvýšil hlas, když ho Tomáš ujistil, že je to celá částka. „To snad nejsou ani čtyři eura na hodinu. Ty máš v práci taky takovou sazbu?“
Lidé nás začali pomlouvat
Prokopovi to bylo líto a už sahal do kapsy, ale zadržela jsem mu ruku.
„Jak můžeš srovnávat mzdy v Německu a výdělky v Česku?“ zeptala jsem se ostře. „Tady je život levnější! Vydělal jsi slušné peníze, navíc jsi používal náš karavan a elektřinu, která taky něco stojí!“
To ho umlčelo.
„Kdybych nebyl na mizině,“ řekl Prokopovi, „hodil bych ti ty peníze do obličeje, víš?“
Ale neudělal to, jen nastoupil do auta a odjel.
„Peníze rychle utratí a vrátí se, neboj,“ řekla jsem manželovi.
Nevrátil se a my se museli starat, jak všechno zabezpečit, aby místní nic neukradli, jakmile odjedeme. Makali jsme jako blázni, protože jsme nemohli najít nikoho spolehlivého. Když přišla zima, byli jsme ještě daleko od dokončení...
Nedávno mi zavolala tchyně a ptala se, jestli je pravda, že Prokop ošidil Kamila o peníze. Prý si o tom lidé povídají. Udělalo se mi špatně. Nejenže je nepoctivý, ale ještě i intrikán! S takovými přáteli už člověk žádné nepřátele nepotřebuje...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
