
Po rozvodu si Irena konečně začala užívat svobodu a vlastní život, její nesamostatná dcera Petra z ní však udělala hlídací babičku na plný úvazek. Když jí dcera začala nekompromisně diktovat, jak má trávit víkendy i utrácet své úspory za drahé dovolené pro vnoučata, matce došla trpělivost.
Dceru Petru jsem neviděla týden a vlastně mi ani nechyběla. Nějak to poslední dobou mezi námi skřípe. Petra byla vždy náročné dítě, ale to, co předvádí nyní, už je u mě za hranou.
Nemám nárok na vlastní život
Jsem šťastně rozvedená a jsem spokojená. Když mi manžel oznámil, že se zamiloval, vlastně se mi ulevilo. Dlouho jsem vnímala, že naše čtvrt století trvající manželství je v troskách a že žijeme vedle sebe, ne spolu. A tak jsme se slušně rozvedli a od té doby jsem si žila život podle svého. Dovolené s kamarádkami, odpočinkové víkendy, neplánované akce. Svět nemohl být krásnější.
Jenže pak se dceři narodily děti a byl konec. Petra byla od dětství nesamostatná, neustále vyžadovala pozornost, péči prakticky až do odchodu na vysokou školu. Moje druhá dcera Katka je jiná. Děti zatím nemá, ale je povahově odolnější a samostatnější. Petra si vzala do hlavy, že nemám nárok na osobní život, protože jsem babička.
Už mi vztah s dcerou začíná lézt pořádně na nervy
„Mami, tak setkání s kamarádkou zruš a udělej si čas na nás. Vždyť jsi neviděla děti čtyři dny a jim se stýská. Navíc jsem jim slíbila, že u tebe budou spát. A to by byly hodně zklamané, kdyby to nevyšlo,“ oznámila mi Petra do telefonu. Jako vždy vše rozhodla za mě. Ani ne za dvacet minut stála s dětmi u dveří mého bytu. Děti sbalené na celý víkend.
A já neměla sílu těm prckům zkazit náladu. Takže tři víkendy v měsíci jsem babička na plný úvazek. Kdybych vnoučata hlídala jeden až dva víkendy v měsíci, bylo by to tak akorát. Když k tomu připočtu pravidelné úterky, kdy děti vyzvedávám ze školky, zažijeme spolu zábavné odpoledne a domů je vracím po večeři těsně před spaním, tak nemám pocit, že bych byla špatná babička. Samozřejmě hlídám pokaždé, když je potřeba.
O svých penězích si chci rozhodovat sama
Druhá babička prakticky nehlídá, jelikož se podruhé vdala a nemá čas na nic jiného než na svého nového manžela. A tak dceřina pozornost je upřena jen mým směrem. Už třikrát jsem v létě vzala obě děti k moři. Stálo to dost peněz, ale ráda jsem to zaplatila, protože jsme si dva týdny u moře moc užili. Dokonce jsem našetřila i na prodloužený víkend v Praze, kdy jsem děti vzala do zábavních parků.
A jako by to nestačilo, dcera mi oznámila, že počítá s tím, že vezmu děti v zimě na hory a zaplatím jim kurz lyžování. „Mami, jsi sama, určitě nevíš co s penězi, tak už jsem dětem oznámila, že v zimě jedou na hory,“ oznámila mi Petra. Zírala jsem na ni a ruply mi nervy.
Nakázala jsem dceři, aby odvezla děti domů a vrátila se sama na kávu, že si musíme promluvit. Tam jsem jí vynadala za to, že mi diktuje dovolené s dětmi. Dále jsem ji usměrnila v tom, že o svých penězích si budu rozhodovat výhradně sama a v poslední řadě jsem jí oznámila, že hlídám dva víkendy v měsíci. Petra koukala, ale nezmohla se na slovo.
Anna (58): Dřela jsem v obchodě a zapomněla na rodinu. Teprve vnučka mi pomohla napravit staré chyby
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




