Je vám pořád zima, i když ostatním ne? Za studenýma rukama bývá víc než tenká bunda

Ženy mrznou častěji než muži a stojí za tím fyziologie, ne přecitlivělost. Mají v průměru méně svalové hmoty, tedy méně tkáně produkující teplo, a jejich tělo posílá krev přednostně k orgánům v jádru, takže na prsty u rukou a nohou zbývá nejmíň. Pokud vám ale zima začala vadit až v posledních měsících, zajděte si na odběry. Snížená funkce štítné žlázy a nedostatek železa se ozývají chladem docela často a obojí se pozná z jednoho vzorku krve. A vedle toho pomůže několik praktických věcí, tedy vrstvení místo jednoho silného kusu, přírodní materiály u kůže, boty s prostorem pro prsty a pravidelný pohyb.

Zimomřivost není rozmar

Pocit chladu vzniká na kůži, kde sídlí receptory hlásící mozku, že teplota klesá. Ženské tělo na ten signál reaguje rychleji a razantněji, protože má priority nastavené jinak. Stáhne cévy v končetinách, teplou krev nechá kolovat kolem srdce, jater a ledvin a ruce s nohama obětuje jako první.

Roli hraje také poměr povrchu těla k jeho objemu. Platí jednoduché pravidlo: menší tělo se ochlazuje rychleji, protože má na svůj objem větší povrch. Proto se dvě ženy u jednoho stolu skoro nikdy neshodnou, jestli je v místnosti příjemně. Přidejte k tomu menší podíl svalů, hormonální výkyvy během cyklu a klidně i nižší krevní tlak a máte vysvětlení, proč jedna sahá po dece a druhá otevírá okno.

Kdy za tím stojí něco víc než tenká bunda

Dlouhodobá zimomřivost patří k člověku stejně jako barva očí a řešit ji nemusíte. Zbystřete až ve chvíli, kdy se vaše obvyklé nastavení změní. Pokud vám bývalo teplo a poslední půlrok mrznete, přidala se únava, pomalejší trávení nebo padání vlasů, nenechte to být jen tak.

Nejčastěji se za tím skrývá snížená funkce štítné žlázy nebo nedostatek železa, případně obojí zároveň. Obě věci se dají odhalit jedním odběrem u praktického lékaře. Vlasy bývají první, kde se nedostatek železa projeví, protože vlasový folikul patří mezi tkáně s nejrychlejším obratem a tělo je při nedostatku obětuje dřív než cokoli jiného. Když tedy pozorujete současně chlad i výrazně větší množství vlasů v kartáči, o vypadávání vlasů a jeho příčinách se vyplatí načíst víc a probrat to zároveň s lékařem, protože samotná kosmetická péče chybějící železo nedožene.

Vrstvení funguje líp než jeden tlustý svetr

Hodně žen se dopouští stejné chyby, totiž že na sebe hodí nejtlustší svetr a pak se diví, že jim je pořád zima. Teplo drží vzduch uzavřený mezi vlákny, ne tloušťka materiálu, a tři tenké vrstvy udělají víc než jedna silná, protože mezi nimi vzniknou další vzduchové kapsy.

Ten nejtlustší svetr proto nechte viset a rozdělte si stejné teplo do tří vrstev. Ke kůži si vezměte tenké tričko odvádějící vlhkost, přes něj košili nebo lehký svetr a nahoru něco proti větru. Zrovna na tom spodním kousku vám záleží nejvíc, protože bavlněné tričko se po půlhodině svižné chůze nasákne potem a pak vás chladí místo hřeje. Pokud v šatníku tenké vrstvy chybí, dá se nabídka oblečení na vrstvení projít mimo hlavní sezonu, kdy vyjdou výrazně levněji než v době, kdy je opravdu potřebujete.

Vlna má jednu vlastnost, kterou syntetika nedožene

Merino vlákno je schopné pojmout velké množství vlhkosti, aniž by na dotek působilo mokře, a při tom procesu dokonce uvolňuje malé množství tepla. Právě proto ve vlněných ponožkách nemáte studené nohy ani po dvou hodinách venku, zatímco v bavlněných začnete mrznout skoro okamžitě.

Druhá výhoda vlny se ukáže až po čase, protože se sama zbavuje pachů a vydrží několik nošení bez praní. Jenže právě praní bývá důvod, proč vlněné věci končí po jedné sezoně scvrklé na kabátek pro panenku. Než tedy hodíte první merino tričko do pračky, projděte si, jak prát produkty z ovčí vlny. Teplota vody a způsob sušení rozhodnou o životnosti víc než cokoli jiného a rozdíl mezi třiceti a čtyřiceti stupni bývá fatální.

Ledové nohy si spousta žen léčí silnějšími ponožkami, načež zjistí, že je jim ještě větší zima. Důvod je jednoduchý. Nabušená ponožka v běžné botě zabere prostor potřebný pro cirkulaci vzduchu, stlačí prsty k sobě a omezí prokrvení, takže noha zůstane bez pohybu i bez tepla.

Cesta ven vede přes obuv s prostorem v přední části a ohebnou podrážkou, kde se prsty mohou hýbat a rozproudit krev. Chodidlo se totiž chová úplně jinak, jakmile mu bota přestane diktovat tvar, a stojí za to vědět, proč se zajímat o barefoot princip.

Pohyb zahřeje spolehlivěji než topení

Svaly fungují jako topné těleso a při práci vydávají teplo. Deset minut chůze do schodů zahřeje ruce na několik hodin dopředu, zatímco stejná doba strávená pod dekou vydrží do chvíle, než ji odložíte.

Nejde přitom o výkon ani o hodiny v posilovně, protože i drobné množství pohybu rozproudí krev v končetinách. Zajímavé je, kolik toho lidé nachodí podle profese a věku, o čemž jsme sepsali osm zajímavostí o chůzi, a rozdíly mezi jednotlivými povoláními jsou obrovské. Sedavá práce dělá zimomřivost horší už tím, že hodiny bez pohybu zpomalí oběh v nohou.

V kanceláři se topí podle mužů

Existuje ještě jedna vrstva problému, o níž se moc nemluví. Normy pro vytápění a klimatizaci v kancelářích vycházejí z metabolismu průměrného dospělého muže, takže teplota nastavená jako komfortní bývá pro velkou část žen o dva až tři stupně nižší, než by potřebovaly.

Bojovat s termostatem obvykle nemá smysl a lepší strategie stojí na osobní výbavě. Kardigan přehozený přes židli, šátek do zásuvky a jedny náhradní ponožky vyřeší víc než celodenní dohadování s kolegy. Pokud kvůli tomu doplňujete šatník, mrkněte po dámských kouscích z minulých kolekcí za zlomek ceny, protože zrovna u klasického kardiganu nebo tenkého roláku se meziročně nemění vůbec nic a nemá smysl za ně platit plnou částku.