Klára (47): Milování mi nic neříká, proto manželovi dohazuju milenky. On si užije a já mám doma klid

Když jsem poznala Adama, hned jsem věděla, že jednou si ho vezmu. Okouzlil mě a ano – zamilovala jsem se. Ale po svém. Díky němu mám pohodlný život bez finančních starostí. Obrovskou výhodou našeho vztahu je, že se nemusím stresovat vyděláváním peněz. Pracuju na částečný úvazek v účetní firmě, ale spíš pro radost než z nutnosti. Baví mě to. A kdyby mě to přestalo bavit, klidně skončím a nic se nestane.

O finance se stará Adam. Děti jsme nikdy nechtěli a nelituju toho. Mám spoustu času a prostoru jen pro sebe. Ráda čtu a háčkuju a nesnáším, když mě někdo ruší. Adam bývá doma málokdy, je pořád v práci nebo „v terénu“. Ke štěstí mu stačí teplá večeře a vyžehlené košile. O nic jiného se nestará. Sex máme výjimečně, já na tyto věci moc nejsem. Mnohem víc si cením pohodlí a klidu. Adamovi to očividně nevadí, tím spíš, že mu leccos tiše toleruju...

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (37): Odpustila jsem manželovi nevěru a doufala, že je to za námi. Najednou se ale ozvala milenka, prý s ním čeká dítě

Manželovi toleruju nevěru

Můj manžel má velký apetit, pokud jde o sex, ale já opravdu nemám zájem uspokojovat ho pokaždé, když má chuť. A tak mě už před pár lety napadlo, že mu občas „nenápadně“ někoho dohodím. Sama ho jemně postrčím, aby si něco začal s jinou ženou. Vím, že když si najde novou milenku, zabaví se na pár měsíců – a mně dá pokoj. Přestane naléhat, abychom spolu spali.

„Co říkáš na Janu od nás z kanceláře?“ nadhodím třeba u večeře. „Kdysi říkala, že se jí líbíš.“

Pak uspořádám grilovačku, na kterou Janu pozvu, a nechám Adama, ať se předvede. Ví, že o jeho aférách vím, ale nikdy ho ani nenapadlo, že mu je doslova podsouvám. Je mi to úplně jedno. Tenhle systém nám funguje. Adam se nových úlovků obvykle časem nabaží, takže nemám strach, že by odešel. A i kdyby, nenechala bych se připravit o to, co mi patří. Chápete, ne? Jsem si jistá, že on to ví. Oběma nám tenhle model vyhovuje, a nevidíme důvod ho měnit.

„Nevadí ti, že Adam flirtuje s nějakou ženskou?“ diví se občas kamarádky.

„Jaké flirtování? To je jen stará známá,“ odpovím s úsměvem.

Věřím, že kdo chce být nevěrný, ten si cestu vždycky najde – ať má svolení, nebo ne. Můj manžel to alespoň má „oficiálně povolené“. Já se mu do románků nepletu a on se mě neptá, kolik utrácím. Oba máme, co chceme, tak proč by to někomu mělo vadit? Ať si každý žije po svém, pokud tím nikomu neubližuje. Já se rozhodně necítím jako oběť.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (27): Jediná dobrá věc na mém manželovi je jeho naditá peněženka. Každou nevěru mi vynahradí luxusem

Nechtěla jsem skončit jako moje máma

Moje máma mě kdysi před Adamem varovala. Ale já nechtěla dopadnout jako ona – uštvaná, unavená a bez peněz. „Holka zlatá, to je sukničkář, budeš s ním mít jen starosti,“ říkala mi, když jsem jí oznámila, že si ho chci vzít. Pokud si myslela, že jsem zamilovaná až po uši a nevidím realitu, mýlila se. Přesně jsem věděla, do čeho jdu. Mezi námi bylo něco zvláštního, něco, co neumím popsat. A proto jsme se vzali.

Ano, přiznávám, imponovalo mi, že má peníze. V mé rodině jich vždy bylo málo. Ne, že bychom žili v chudobě, ale k luxusu to mělo daleko. Viděla jsem, jak máma dře od rána do večera, protože z tátova platu se nedalo vyžít. A tak jsem si kdysi slíbila, že takhle nikdy nebudu žít.

Dneska je Adam mámin miláček. Těžko se jí divit, dostává od něj květiny a drahé dárky. „To nemůžu přijmout, to je moc drahé,“ říká skromně.

„Pro tak skvělou tchyni? Cokoli...“ lichotí jí Adam.

Buďme upřímní, málokdo odolá kouzlu peněz. Táta nemohl mámu rozmazlovat, neměl z čeho. Já si žiju dobře a je mi jedno, že si o mně někdo myslí, že jsem materialistka.

Co máma nikdy nezkousla, je fakt, že nemáme děti. Nikdy jsem je nechtěla. Pořád říká, že toho jednou budu litovat. Mateřství je prý posvátná povinnost ženy. Vysvětlení, že je to osobní volba, jí nestačí.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (37): Manžel si chtěl vyžehlit nevěru luxusní rodinnou dovolenou. Přitom nás ještě víc zadlužil

Peníze mají velkou moc

„A proč si nenajdeš nějakého milence?“ zeptala se mě jednou kamarádka. „Adamovi by to přece nevadilo.“

„Víš, že mě to nikdy ani nenapadlo?“ odpověděla jsem upřímně. Asi se mi prostě nechce. Mám všechno, co potřebuju.

„Nebudeš toho ve stáří litovat?“

„To je ještě daleko. Teď ti na to neodpovím.“

Nikdo neví, co bude zítra, natož za třicet let. Ale teď? Teď vím, že letošní dovolenou strávíme na Bali. Máme nepsané pravidlo – Adam nikdy nejezdí na dovolenou s milenkami. To je moje zvláštní výsada. A nemám si nač stěžovat. Nedávno jsem od něj dostala krásné auto. Tenhle život něco stojí, ale já tu cenu platím ráda. Svého pohodlí bych se nikdy nevzdala...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (39): Odpouštím nevěru za nevěrou, můj manžel už se prostě nezmění. A já nemám sílu odejít

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].