
Anna chtěla dobře hospodařit s penězi, zatímco její muž rád žil nad poměry a zadlužoval rodinu. Proto si zřídila tajný účet, který měl být pojistkou. Jenže její manžel na to přišel a naštval se. Je Anna zlodějka, nebo hrdinka, která včas zatáhla za záchrannou brzdu?
Pracuji jako účetní a mám ráda pořádek v číslech i v životě. Můj manžel Daniel je však pravý opak. Žije podle hesla, že život si musíme užívat, a tak všechno pořizuje na splátky – od nejnovějších telefonů až po drahé dovolené. Když jsem viděla, že se řítíme do dluhové pasti, začala jsem si tajně odkládat peníze na vedlejší účet. Dělala jsem to pro naši dceru Elišku a pro vlastní klid, protože s Danem nebyla řeč.
Manžel odhalil moje tajemství
Když jsem Danovi zablokovala přístup k našemu hlavnímu účtu, protože kvůli jeho útratám nebylo ani na školkovné, vtrhl do kuchyně a začal na mě křičet, že ho ponižuji a jednám s ním jako s malým klukem. Snažila jsem se mu vysvětlit, že si jeho rozmary nemůžeme dovolit, ale on se mi jen vysmíval.
„Ty jsi tak svatá, Aničko. Doufám, že sama pod podlahou neschováváš nějaký poklad,“ rýpal do mě a práskl dveřmi tak silně, až se Eliška v pokojíčku rozplakala. V tu chvíli mi došlo, že náš vztah má trhliny, které už nespravím.
Můj tajný plán se zhroutil, když Dan objevil výpis z mého skrytého účtu. Seděl u stolu se zaťatými pěstmi a v očích měl prázdnotu. Přiznala jsem, že tam mám uložené peníze z odměn a přeplatků, celkem asi padesát tisíc korun, které jsem šetřila jako horší časy.
Pro něj jsem však byla jen „zlodějka“, která ho okrádala. Argument, že rozhazuje peníze, které nemáme, vůbec nebral v potaz. Cítil se zrazený, přestože já jsem se celou dobu snažila naši rodinu finančně udržet nad vodou.
Odešla jsem k mamince
Sbalila jsem nás během dvou hodin. Dan jen mlčky sledoval, jak dávám do kufru Eliščiny hračky a naše oblečení. Když jsem mu řekla, že jedeme na čas k mé mámě, ani se nezeptal, jestli máme peníze na cestu.
„Jen si jeďte,“ procedil mezi zuby a otočil se ke mně zády.
U mámy, kde bylo ticho, klid a voněl poctivý vývar, jsem konečně ucítila úlevu. Už jsem nechtěla žít v neustálém strachu z toho, jaký další dluh se na nás řítí.
Tečka za manželstvím
Dan se objevil o týden později. Neohlásil se, prostě najednou stál u branky a chtěl si promluvit. Šli jsme na procházku kolem rybníka, ale místo usmíření přišly jen další výčitky. Nedokázal pochopit, proč jsem mu nevěřila, a já mu zase marně vysvětlovala, že důvěra končí tam, kde začínají neuhrazené složenky.
„Nechala jsi mě úplně bez peněz,“ řekl mi tiše. Odpověděla jsem, že už mi prostě došly síly neustále žehlit jeho chyby.
Dívala jsem se, jak odchází k autu, a věděla jsem, že se k sobě už nevrátíme. Mluvil sice o zradě a lžích, ale ve skutečnosti ho nejvíc bolelo to, že ztratil svůj finanční polštář. Sedla jsem si na lavičku a pozorovala Elišku, jak si hraje v trávě. Možná jsem se v jeho očích stala tou špatnou, ale díky těm „ukradeným“ penězům jsem měla jistotu, že moje dcera bude mít zítra co jíst. Udělala jsem správnou věc.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




