Ladislav (53): Moje nová manželka neudrží korunu. I kdybych jí dával měsíčně milion, věřím, že ho utratí

V padesáti jsem se zamiloval jako malý kluk. Karin bylo třicet let. Krásná, mladá, plná života a navíc nechtěla děti. Myslel jsem, že jsem vyhrál v loterii. Tak jsem vnímal to, co jsem zažíval. Jako nevídané štěstí, které se stane jednou za život.

Marta (31): Kamarádka si neváží svého manžela. Vím, že se mnou by mu bylo lépe

Velká láska mě naplňovala radostí

Celý život jsem se pohyboval v mužském kolektivu. Po práci jsem chodil hrát fotbal s kamarády a večer seděl u piva se sousedy. Celou dobu jsem jen poslouchal stížnosti ostatních chlapů na své ženské protějšky. Nevím, zda to byl pravý důvod mého staromládenectví. Ale neměl jsem potřebu si svůj život komplikovat nějakým vztahem.

A tak jsem žil sám. Vyhovovalo mi to. Občas jsem byl dokonce i spokojený, že nemám problémy, které mají ostatní. Svobodný život je jednoduchý. Mám to, co si sám udělám. Nemusím na nikoho brát ohled. Své peníze si utratím sám. Jedu, kam chci. A po příchodu domů mohu klidně nechat oblečení na zemi vedle postele a nemusím poslouchat výčitky.

Věra (60): Řekla jsem snaše, že se chová jako rozmazlená princezna. Ze msty mě připravila o syna

A najednou bylo vše jinak

Pak jsem potkal Karin a zamiloval jsem se. Samostatná, se stejnou potřebou volnosti jako já, v posteli dračice. Na to mě asi dostala. Pár měsíců stačilo k tomu, abych ji požádal o ruku a toužil po společné domácnosti. A začaly problémy. „Jak že nemáš peníze? Vždyť jsem ti dal na začátku měsíce třicet tisíc. To jsi všechno utratila?“ divil jsem se.

Opakovaně. Karin byla asi finančně negramotná. Utrácela, dokud měla peníze. I kdybych jí dal na začátku měsíce milion, stihne ho během několika dní utratit. Za blbosti. Náš dům praskal ve švech dekoracemi. Karin si kupovala oblečení a kabelky. „Nemáš tuhle kabelku v černé barvě? Proč potřebuješ i hnědou?“ začal jsem si všímat toho, kam mizí moje peníze.

Anita (40): Myslela jsem, že nás čeká rozvod, ale díky psovi z ulice jsme k sobě znovu našli cestu

Doba, kdy řeším to samé jako kamarádi

A jsem v tom stejně jako kamarádi. Oni řeší frigidní manželky. Na to já si stěžovat nemohu, Karin má chuť pokaždé. Jen kdyby trochu přemýšlela o tom, co koupit. Její schopnost utratit veškeré peníze, které má k dispozici v krátké době, je pozoruhodná. A tak jí musím peníze dávkovat. Každé dva dny jí pošlu dva tisíce.

Sice je utratí taky, ale alespoň se nestane, že nemáme týden před výplatou za co nakoupit jídlo. Kamarádi se mi smějí, jak jsem si zkomplikoval život. Před svatbou jsem měl finance na vše. Nic nebyl problém. Teď musím počítat každou korunu a vedu stejné řeči jako oni.

Anna (50): Manžel mě nutí makat na zahradě, zatímco sám sedí na terase. Už mě to nebaví

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].