Lucie (27): Můj manžel se po autonehodě změnil a zahodil všechny naše společné sny

S mým manželem Petrem jsme spolu už bezmála deset let. Již od prvního momentu jsem si myslela, že je Petr ten pravý, že je přesně ten muž, se kterým chci strávit celý svůj život. V poslední době o tom ale začínám vážně pochybovat.

Kristýna (68): Soused mě probudil ze zimního spánku. Je mi jedno, co říkají drbny z ulice, konečně zase žiji pro sebe

Vždy jsme měli stejné sny

S Petrem jsme se seznámili na střední, začali jsme spolu chodit, když nám bylo sedmnáct a od té doby jsme nerozluční. Petr je moje poprvé úplně ve všem. První kluk, kterému jsem kdy dala pusu, se kterým jsem se držela za ruce a spala s ním. První kluk, se kterým jsem kdy chodila. Vždycky jsem si představovala, jaký budeme mít krásný příběh, že jsme se seznámili ve škole a od té doby jsme spolu.

Nikdy jsem v celém průběhu vztahu nepochybovala o tom, že jsme si předurčeni a máme spolu zůstat navěky. Ve všem jsme si rozuměli – chtěli jsme si jednou postavit rodinný domek, ideálně někde u lesa, poblíž vesnice, ze které pocházím a kde žije celá moje rodina, koupit si dva velké psy, mít dvě děti, nejlépe kluka a holku… a to se mi líbilo, že jsme měli stejné sny a cítila jsem jistotu toho, že v životě dosáhnu to, co bych chtěla.

Pak ale před rokem měl Petr autonehodu, při které téměř zemřel, a všechno se změnilo. Celá jeho personalita jako by se z ničeho nic otočila. Ze dne na den skončil v dobře placené kancelářské práci a začal pracovat v neziskové organizaci pomáhající zachraňovat přírodu. Vůbec jsem tento krok nedokázala pochopit.

Zuzana (29): Vdala jsem se, protože jsem čekala dítě. Svatba z povinnosti je to nejhorší, co může člověk v životě udělat

Začaly nám chybět peníze

„Myslela jsem si, že šetříme na dům, že si vezmeme hypotéku… jak to teď uděláme, když budeš brát sotva minimum?“ ptala jsem se ho vystresovaně, když mi celý svůj plán oznámil.

„Víš, po tom, co jsem málem umřel, mi došlo, jak nicotný a zbytečný můj život je,“ dal se do vysvětlování, „chci, abych žil pro něco, aby můj život, když byl zachráněn, měl nějaký smysl… chci pomáhat, chci se o naši planetu nějak zasloužit, když už jsem dostal druhou šanci.“

Chápala jsem, co si snaží si dokázat, ale vůbec jsem se s tím nedokázala ztotožnit. Během několika měsíců se můj sen o postavení si rodinného domečku naprosto rozplynul. Petr si sice plnil své poslání, ale v naší domácnosti začaly chybět peníze. Měli jsme sotva na nájem, natož na hypotéku. Ačkoliv mě to mrzelo, byla jsem schopná se s tím, že budu bydlet v bytě a povedu velmi skromný život, smířit. Petra jsem milovala a působil šťastný, a to pro mě bylo důležitější než to, jak se mám já. Pak mi ale jednoho dne oznámil něco, co můj pohled na náš vztah naprosto změnilo.

Antonín (28): Osudové setkání v parku mi otevřelo oči a zachránilo mě před vyhořením v korporátu

Najednou nechtěl dům ani děti

„Já asi nechci mít děti,“ řekl mi jednou, když jsme vedle sebe leželi v posteli. Prudce jsem se zvedla do sedu a vyděšeně se na něj podívala.

„Cože? Myslela jsem si, že jsi děti vždycky chtěl,“ řekla jsem překvapeně, „co se změnilo? Vždycky jsme si říkali, že budeme mít dům a děti… kam se tenhle sen poděl?“

„Po téhle autonehodě to cítím jinak,“ pokrčil rameny. „Nevím, jestli chci do tohoto světa přivést dítě… myslím si, že můj účel je nejprve ho vyléčit, než do něj přivedu děti. Takže třeba za dvacet let budu mít jiný názor… ale teď určitě ne.“

„A co já? Já bych děti chtěla,“ zašeptala jsem a cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy. Petr jen pokrčil rameny a pohladil mě po ruce.

„Mám teď jiné poslání. Mohla bys to, prosím, respektovat?“

Petra (28): Můj bývalý neunesl, že jsem se zamilovala jinde. Teď po mně chce peníze za každý den našeho vztahu

Má život s ním smysl?

Od toho momentu už mezi námi nic nebylo jako dřív. Cítila jsem se zraněná, zrazená a nesmírně smutná. Měla jsem pocit, že mě Petr hrozně zradil. Vzal všechny moje sny a z ničeho nic je zmačkal do kuličky a zahodil. A to jsem si celou dobu myslela, že to myslí stejně. Nevím, jestli s ním chci být… sice ho nesmírně miluji, ale jsem ochotná se vzdát všech mých snů.

Co mi oznámí příště? Že už nechce žít v Čechách, ale že chce jet opravovat korálové útesy na druhý konec světa? Nebo že mě už nechce? Všechno se skoro ze dne na den změnilo a z mojí největší jistoty se stala největší nejistota… a já nevím, co mám dělat. Nechci ho opouštět, ale co když, když s ním zůstanu, opustím sama sebe a vše, o čem sním?

Evžen (31): Snoubenka chtěla jen mé peníze. Pravou lásku jsem našel u ženy, kterou jsem léta přehlížel

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].