Martina je po dvou mateřských spokojená. Návrat do práce, cestování a čas pro sebe jí dávají pocit svobody. Její manžel ale touží po třetím dítěti, ideálně synovi, což mezi nimi vyvolává napětí. Martina se obává, že jeho naléhání může narušit jejich manželství, a přemýšlí, jak se s jeho přáním vyrovnat.
Po dvou náročných porodech, kdy první dcera přišla na svět po dvanácti hodinách a druhá po akutním císaři, jsem byla opravdu šťastná, že mám “svoji úlohu” už za sebou. A teď, když už jsou holky větší a vše je jednoduší, užívám si konečně také více svých radostí. Jenže radost mi kazí manželův tlak. A jeho nesplněné přání- mít ještě syna.
Na další dítě nemám sílu
„Martino, musím o tom pořád přemýšlet. Co kdybychom se ještě pokusili o další miminko?“ začal jednou večer, když jsme seděli u vína a jednohubek. Skoro mi zaskočilo. „Ještě na to máme věk, tak proč to nezkusit? Cítím, že by to tentokrát byl syn,“ dodal s úsměvem. Jenže mně do smíchu tedy vůbec nebylo. Na třetí dítě nemám chuť ani sílu. Jsem vděčná za naše dvě krásné a šikovné dcery. A víc nechci osud pokoušet. Mít dítě skoro ve čtyřiceti mi přijde docela hazard.
Zhluboka jsem se nadechla. „Vždyť jsme si říkali, že dvě děti stačí. Konečně jsme se z toho kolotoče dostali a vše je jednodušší. Už se mi do toho nechce vracet,“ namítla jsem. V jeho pohledu jsem ale viděla, že to nevzdá tak lehce.
Nikdo mu syna nezaručí
Práce mě baví. Cítím se znovu jako člověk, nejen máma dvou holčiček. A navíc se těším, že začneme víc cestovat a užívat si i něco jiného než plenky a noční kojení. Manželovi se to řekne, pro něj by se skoro nic nezměnilo. To já bych se zas musela vzdát práce a usadit se nejmíň na tři roky doma.
„Vždyť ti nikdo nezaručí, že to bude kluk?“ řekla jsem mu, když se mě ptal, zda jsem už jsem vysadila antikoncepci. „Budu rád za další zdravé dítě,“ odpověděl, ale já cítila, že ve skrytu duše opravdu touží po synovi. A jsem přesvědčená, že kdybychom měli dva kluky nebo páreček, o třetím dítěti neuvažuje.
Nevím, jak se rozhodnout
Vadí mi, že na mě manžel pořád tlačí. Prostě cítím, že třetí dítě by mě zničilo. Fyzicky i psychicky. Ale nechci mu odepřít jeho sen a mám strach, že mi bude vyčítat, že jsme to aspoň nezkusili. A nemám k tomu vlastně žádný vážný důvod. Mám si tedy stát za svým rozhodnutím, nebo čelit výčitkám celý život? Co když to naše manželství opravdu naruší. Zatím nevím, co je správné.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.