Michaela (33): Můj nový nápadník používá ve zprávách zdrobněliny a šišlá. Když jsem mu to vyčetla, urazil se

znechucení
zděšení
překvapení
nesouhlas
Zdroj: Freepik

Michaela poznala fajn kluka a strávila s ním bezkonkurenčně nejlepší večer. Pak jí ale napsal zprávu plnou emotikonů a pitvoření, což jí úplně změnilo pohled na věc.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 28. 02. 2024 10:00

Vojta (38) se zdál být super a po několika společně strávených hodinách jsem si myslela, že jsem snad potkala toho pravého. Pak mi napsal „zpjávičku na dobjou noc“ a bylo po lásce.

Z nepříjemného setkání se vyklubalo fantastické rande

Na schůzku s Vojtěchem jsem se moc netěšila, domluvila nám ji totiž kamarádka. Nemám takové akce ráda, většinou jsou všichni zúčastnění akorát zklamaní. Jednou jsem termín posunula kvůli rýmě, podruhé z rodinných důvodů. Oboje jsem si vymyslela, protože se mi vážně nechtělo. Už jsem si říkala, že radši naštvu kamarádku a celé to zruším, ale pak mi Vojta zavolal.

„Zítra pokus číslo tři, chtěl jsem jen říct, že se mi taky moc nechce. Nejsi v tom sama. Ale třeba si dáme dobrou večeři a nebude nuda. Nikdy nevíš,“ povzbudil mě. Dost mě tím odzbrojil a naladil na příjemnou notu, začala jsem na něj být zvědavá. Kamarádka by mi přeci jen nedohodila úplného ňoumu. Naše setkání bylo perfektní.

Od srdce jsme se zasmála, Vojta si ze sebe utahoval a z celé situace dělal komedii. Po jídle a jedné skleničce už jsem měla pocit, že se bavím s kamarádem. Pokládali jsme si všemožné otázky a se vší upřímností odpovídali. Vážně mě to bavilo a pohled na hodiny mě vylekal. Bylo po půlnoci a já bych klidně seděla a povídala dál.

Po rande mi od nápadníka přišla rozněžnělá zpráva

Vojta mě doprovázel domů a protože jsme se ještě nechtěli loučit, šli jsme pořádnou štreku pěšky. Nabídl mi rámě a já se choulila v jeho blízkosti. Měla jsem sto chutí pozvat ho k sobě domů a „jít na věc“. Ale věděla jsem, že máme dost času a oba se chceme ještě vidět. Nebyl důvod nikam spěchat. U dveří jsme se loučili dobrých deset minut.

Když jsem doma sundala boty, sedla si na gauč a zasněně zavřela oči, pípla esemeska. Konečně chlap, co okamžitě napíše a nemusím čekat dlouhé dny či týdny. Jenže když jsem si zprávu přečetla, zježily se mi všechny chlupy na těle. Jestli něco nesnáším, tak šišlání a podobně. V psané formě je to snad úplně to nejhorší.

„Bylo to moc kjásný. Těším se na tebe košiško! Dobjou noc!“ stálo ve vzkazu. Nechyběly v něm emotikony, což u mužů v mém věku považuji za trapas. Šla jsem spát s rozporuplnými pocity, na zprávu jsem odpověděla srdíčkem. Vůbec jsem nevěděla, jak reagovat. Doufala jsem, že si dělá legraci. Hned druhý den jsem si v práci ověřila, jestli nejsem příliš cynická. Zpráva od Vojtěcha způsobila několik výbuchů smíchu, nikoho to nerozněžnilo.

Radši budu hajinkat sama než tohle

Do našeho dalšího setkání proběhlo mnoho podobných zpráv. Vojta chtěl vědět, jak jsem se vyspinuškala. Nebo jestli se na něj těšinkám. Pár minut po srazu před kinem jsem mu řekla, že na to šišlání nejsme moc stavěná. Očividně se ho to dotklo, protože úplně zrudl.

Zbytek večera byl Vojta odměřený a strohý. Hloupě jsme se snažila všechno zachránit, a tak jsem taky pronesla cosi o tom, jestli u mě nechce přespinkat. Nechtěl, dokonce mi nedal ani pusu na rozloučenou a zprávu mi tentokrát nenapsal žádnou. Takže mám smůlu a budu muset hajinkat sama.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články