
Miloš měl od dětství jemnou povahu. Rád maloval, četl knihy a líbilo se mu vše hezké. To se odrazilo na tom, že se rád o sebe staral. Nicméně to nic neznamenalo. Jeho povahu pozitivně oceňovala manželka Věra. Kolega David si ale Milošovu povahu špatně vyložil...
Jsem si vědom toho, že můj vzhled a chování mohou být pro někoho zženštělé. Ale jinak jsem heterosexuál a nikdy jinak. Z toho, že se rád hezky oblékám, pečuji o sebe a nemluvím vulgárně, přece nelze nic odvozovat.
Mám manželku, jen o svém soukromí nemluvím
Pracuji v bankovnictví a osvědčilo se mi nemluvit o osobním životě se svými kolegy. V zaměstnání jsem profesionál. Odvedu práci a jdu domů. Mezi kolegy nehledám přátele, ani nemám potřebu navazovat jiné než formální vztahy. O svém soukromí se v zaměstnání zásadně nebavím. Takže většina mých kolegů ani netuší, že jsem ženatý.
Svatbu jsme s Věrou měli před dvěma lety. Děti zatím nechceme. I Věra se ráda realizuje v zaměstnání, a tak rádi ještě pár let zůstaneme bezdětní. Snubní prsten nenosím, jelikož na svém těle nesnesu žádný šperk. Vadí mi řetízky a dokonce i hodinky. Ale zakládám si na hezkém oblečení a nebojím se nosit i neobvyklé barvy jako je například lososová.
Školení s kolegou se nepovedlo
„Nebude vám vadit, když dostanete dvoulůžkový pokoj s oddělenými postelemi? Jiné řešení nemám, omlouvám se,“ usmála se na nás recepční, když jsme s kolegou dorazili na vícedenní školení. Bylo mi to jedno, ale radši bych byl na pokoji sám. Nicméně nedalo se nic dělat. Kolega David byl naštěstí čistotný muž, a tak jsem souhlasil.
Kdybych jel na školení například s kolegou Petrem, který neustále smrdí potem, tak bych s tím problém měl. Ale David používal drahé parfémy, nosil moderní oblečení a asi to měl nastavené stejně jako já. Po večeři jsme zašli do baru a rozebírali jsme nové informace. Ani jeden z nás nezabrousil do osobních témat. To jsem ocenil.
Zážitek si v sobě ponesu dlouho
Po příchodu na pokoj mě David chytil za ruku, přitisknul mě ke zdi a chtěl mě začít líbat. Odstrčil jsem ho se slovy: „Co blbneš? To sis musel asi špatně vyložit. Fakt ne!“ David chvíli překvapeně stál a pak to zkusil znovu. Snažil se mě přesvědčit, že si nezávazně užijeme a tento večer bude naše malé tajemství.
Vypadnul jsem z pokoje a vrátil jsem se do baru. Byl jsem znechucený. Byl jsem zmatený a vůbec se mi nechtělo jít zpět na pokoj. Naštěstí moje dilema vyřešil David. Přišel se mi do baru omluvit a prý bude spát v jiném hotelu. Při odchodu tiše pronesl, že klamu tělem a že je to poprvé, co měl špatný odhad na lidi. Dále mě požádal, zda na to mohu zapomenout. Asi mi to bude trvat, ale ujistil jsem ho, že pracovní vztahy to nenaruší.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




