Petra (28): Objevila jsem v bytě po tetě tajné dveře za knihovnou. Když jsem je otevřela, nestačila jsem se divit

Ve svém bytě žiju už pět let. Je po matčině sestře, která tragicky zemřela, neměla rodinu a byt zůstal mámě, která se ho rozhodla darovat mně pod podmínkou, že se o něj budu vzorně starat. Samozřejmě, že to pro mámu znamená něco zcela jiného než pro mě, ale ráda bych, aby svého rozhodnutí nelitovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (45): Plánování rekonstrukce kuchyně nás téměř rozvedlo, nebyli jsme se schopní na ničem shodnout

Při rekonstrukci bytu jsem narazila na staré dveře

A tak jsem se rozhodla provést malou rekonstrukci. Plánovala jsem probourat dvě stěny, a zvětšit tak obývák a ložnici, přičemž by mi ještě stále zbyl jeden pokoj. Nechtěla jsem mámu vyděsit tím, že bych se zbavila potenciálního dětského pokoje, to by nemusela přežít. Při jedné z prací jsem ale narazila na staré dveře za knihovnou. Byly dobře zakryté a nevypadaly, že by je někdo otevřel mnoho let.

Nechápala jsem, kam vedou. Byt se nacházel ve starém činžáku a já byla přesvědčená, že stěna, ve které byly zasazené dveře, je nalepená na vedlejší dům. Nemohla jsem odolat pokušení a rozhodla jsem se je otevřít. K mému překvapení za nimi nebyla jen další stěna, ale celý pokoj! Byl to starobylý, zaprášený prostor plný historických artefaktů.

První věc, kterou jsem uviděla, byla stará truhla. Otevřela jsem ji a uvnitř se nacházely staré knihy, ručně psané deníky a několik map. Mnohé z těchto věcí vypadaly velmi cenně a já nemohla uvěřit, že jsem to našla u sebe doma. Vyběhla jsem ven, vzala telefon a volala mámě: „Mami, víš o tom, že teta měla v bytě skrytou místnost? Za knihovnou. No, já ti nekecám. Teď jsem ji našla a je plná starožitností. Vědělas o tom?“

Máma samozřejmě netušila nic a do hodiny byla u mě a zírala do otevřených dveří, které v bytě neměly být. Probírala se všemi věcmi, brala je do ruky a nebyla schopná vydat hlásku. „Co s tím vším mám dělat? To je hrozně moc krámů,“ zoufala jsem si. Ale máma, jak jsem očekávala, rychle našla řešení. Rodiče její bývalé kolegyně vlastnili obchod se starožitnostmi.

Mohlo by Vás zajímat:

Marcela (47): Navrhla jsem pro kamarádku dům za miliony. Za svou práci jsem dosud neviděla ani korunu

Artefakty z tajného pokoje měly velkou hodnotu

Ukázalo se, že mnoho z těchto věcí má značnou historickou hodnotu. Dokonce i deníky se ukázaly jako potenciální historický materiál. Bylo to jako otevřít okno do minulosti. Starožitník mě upozornil na to, že nález takové hodnoty mi může snadno zaplatit celou rekonstrukci bytu, ale že ji nejspíš také značně pozdrží.

Během několika týdnů se v mém neobyvatelném bytě vystřídalo několik zástupců muzeí a dalších institucí, aby mohli tyto artefakty prozkoumat, ohodnotit a případně odkoupit. Rekonstrukce se zastavila na několik týdnů, ale během nich jsme přišli na to, že jisté artefakty mají hodnotu, ze které se mi protáčely panenky.

Po celkovém ohodnocení jsem se rozhodla některé z předmětů prodat soukromým sběratelům, některé ode mě dokonce odkoupil i sám pan starožitník, který měl pravdu - předměty mi zaplatily rekonstrukci, a nejen to. Nicméně některé z artefaktů byly natolik vzácné a historicky hodnotné, že jsem se je rozhodla darovat různým muzeím po celé Evropě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (39): Bratr zneužil mého truchlení a sprostě mě okradl. Jako dědictví po rodičích jsem dostala jen pár korun