Petra (35): Moje zlověstná předtucha bohužel byla správná, manžel zemřel při autonehodě. Večer se přišel rozloučit se synem

Můj manžel Tomáš se chystal na projížďku na své motorce. Nikdy jsem se o něj nebála, protože byl vynikající a zodpovědný řidič. Toho dne jsem ale cítila podivný neklid. Jako bych tušila, že se vidíme naposledy.

Klaudie (50): Dcera měla po naší poslední hádce smrtelnou nehodu. Poté se přišla rozloučit a říct mi něco důležitého

Celý den jsem měla sevřený žaludek

Už od rána jsem měla zlověstnou předtuchu. Přemýšlela jsem, na co jsem mohla zapomenout, ale na nic důležitého jsem nepřišla. Věděla jsem, že Tomáš pojede na motorce za svými přáteli. Byl to jeho celoživotní koníček.

Nikdy neriskoval, a navíc to nebyla žádná dlouhá trasa. Neměla jsem důvod mít o něj strach. Přesto jsem se nemohla zbavit toho tísnivého pocitu. U snídaně jsme seděli všichni tři, i s naším malým Adámkem, a povídali jsme si. Potom si šel manžel se synem hrát s míčem na zahradu a já jsem uklízela v kuchyni. Pohled na ně mě dojímal k slzám. Říkala jsem si, že to budou jen rozhozené hormony.

Tomáše jsem ten den musela několikrát obejmout a zopakovat mu, jak moc ho miluji. Dělal si ze mě legraci, že jsem přecitlivělá. Když odjel, šla jsem se synem za sestrou, abych přišla na jiné myšlenky, ale ten divný pocit v žaludku neustupoval.

Bohouš (45): Umírající děda se nepřišel ve snu jen rozloučit. Poradil mi také, co udělat s jeho chatou

Můj zesnulý manžel se přišel rozloučit

Později odpoledne jsme se od sestry vrátili domů. Adámek si hned lehl na pohovku a během chvilky usnul. I na mě padla nečekaná únava, přestože jsem u sestry vypila dvě kávy. Lehla jsem si k němu a zanedlouho jsem také usnula. Když mě probudil telefon, venku už byla úplná tma.

Volali z nemocnice. Manžela přivezli po dopravní nehodě ve stavu, který nebyl slučitelný se životem. Už mu nedokázali pomoci. Cítila jsem, že můj život skončil také. V šoku jsem se podívala na spícího syna a nevěděla jsem, co mu řeknu.

V tu chvíli se probral. Podíval se na mě nevinnýma očima pětiletého chlapce a řekl, že mu táta četl z knížky, zatímco jsem spala. Na stolku skutečně ležela pohádková knížka, kterou měl Tomáš ještě jako malý kluk. Z knihovny jsme ji předtím vytáhli snad jen jednou. Jsem si jistá, že se s námi přišel rozloučit.

Marie (35): V noci u mě zazvonila babička a sdělila mi pravdu o mém otci. Ráno jsem zjistila, že tou dobou už byla mrtvá

Tchyně prožila to samé

Během noci přijelo několik příbuzných a byli mi oporou. Moje tchyně je velmi vnímavá žena a svěřila se mi, že měla od rána úplně stejné pocity jako já. Chvíli se něčeho bála, pak cítila obrovskou radost a lásku a následně zase svíravou bolest na hrudi.

Knížku po Tomášovi jsem nechala ležet na stole a doufám, že ji ještě někdy bude našemu Adámkovi číst. Čeká nás život, jaký jsem si nedokázala představit ani v nejhorším snu. Jen díky synovi mám každé ráno sílu vstát a fungovat.

Další příběhy ze života →

Alice (29): V noci mě navštívil podivný stín. Ráno se ukázalo, že to byla moje maminka, která se přišla rozloučit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].