Klaudie (50): Dcera měla po naší poslední hádce smrtelnou nehodu. Poté se přišla rozloučit a říct mi něco důležitého

Natálka (26) zemřela při tragické nehodě a já bych si byla do smrti vyčítala, že jsme se rozešly ve zlém. Byla to jedna hádka z mnoha, ale zároveň ta poslední. Natálka se přišla rozloučit o několik dní později.

Mohlo by Vás zajímat:

David (18): Ve škole se mi zjevuje dívka, kdykoliv jsem někde sám. Myslím, že je to duch nešťastně zesnulé spolužačky

S dcerou jsme měly vztah jako na houpačce

S Natálkou jsme byly tým, po rozvodu jsme stály jedna při druhé už od jejího dětství. Snažila jsem se dceři vynahradit nepřítomnost tatínka a zároveň jsem jí chtěla dopřát svobodu, jakou jsem sama nezažila. Výsledkem byl komplikovaný vztah. Byly jsme kamarádky, ale občas jsem potřebovala mít respekt. Dostávaly jsme se do sporů, jindy nám to zase perfektně klapalo.

Jak Natálka dospívala, často jsme se hádaly a ona ode mě utíkala. Ani po jejích studiích se to neuklidnilo, ale už jsme věděly, jak komunikovat. Jen se občas stávalo, že jsme spolu pár týdnů nemluvily. Naše poslední hádka se týkala motorky. Natálka si udělala řidičák, aniž by mi to sdělila. Motorky nenávidím a byla bych silně proti.

Její tehdejší partner motorku bohužel vlastnil a já neměla šanci dospělé dceři cokoliv zakazovat. Opět mi dala co proto, že jí diriguju život, a pak práskla dveřmi. Kdybych tušila, že bude mít za pár dní smrtelnou nehodu, alespoň bych ji naposledy objala a určitě bych jí řekla, že ji nade vše miluju. Takhle jsem to nestihla a zbyly mi jen oči pro pláč.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (22): V kině mě obtěžoval duch mrtvého promítače. Rozhodla jsem se ho osvobodit a teď mě mají za blázna

Dcera se přišla rozloučit

Když jsem se o té tragédii dozvěděla, úplně jsem se sesypala a musela sáhnout po lécích. Jinak bych snad hlavou prorazila zeď nebo bych byla schopná skočit do nějaké řeky. Po týdnu polospánku a temných snů jsem se probrala doma. Máma mi uvařila polévku a čekala, až se zmátořím.

Pak odešla a já osaměla. V tu chvíli jsem ucítila Natálčinu přítomnost. Vždycky kolem sebe šířila takovou silnou energii, byla stále v pohybu a něco vykládala, v klidu neposeděla. Zavřela jsem oči a ucítila i její oblíbenou vůni. Něco mi říkalo, že mám nechat oči zavřené.

Pak se pohnula peřina na posteli a Natálka se posadila hned vedle mě. Pevně mě objala a já uslyšela její šepot: „Mami, odpusť mi to. Mám tě nejradši na světě.“

​„A já tebe, holčičko moje,“ odpověděla jsem a hlas se mi zlomil. Ještě chvíli jsem si užívala chvíle s dcerou. Řekly jsme si vše, co bylo třeba. Věděla jsem, že se přišla rozloučit z jiného světa.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohumila (52): Na dovolené mě vzbudil duch mého umírajícího kocourka. Přišel se se mnou rozloučit

Dcera mi vrátila náušnice

Oči jsem otevřela až po nějaké chvíli a na nočním stolku spatřila svoje náušnice, které mi dcera s oblibou brala. Mám za to, že je měla na sobě, když ode mě naposledy odcházela. Doteď vidím, jak se jí zablýskaly v uchu, než práskla dveřmi.

Jsem šťastná za tu zvláštní příležitost, kdy jsme se mohly ještě obejmout. Často se k tomu momentu vracím, abych našla útěchu. Vím, že dcera je někde blízko a její láska mě drží nad vodou.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bohouš (45): Umírající děda se nepřišel ve snu jen rozloučit. Poradil mi také, co udělat s jeho chatou