Petra (43): Nenasytný švagr přišel o zub a já o sestru. Kvůli nehodě s koláčem mě teď rodina vydírá

Ještě do včerejška bych přísahala, že jsme nekonfliktní rodina. Pravidelně se navštěvujeme jak se sestrou, tak s rodiči. Dlouhé hodiny si dokážeme povídat a vždy jsem měla za to, že naše setkání jsou srdečná.

Nejsem naivní, všichni máme nějaké chyby

Samozřejmě, že vnímám naše povahy. Maminka už je unavená životem, a tak když nás pozve na návštěvu, koupí zákusky i chlebíčky. Potom celé odpoledne sedíme u prázdného stolu a tváříme se, že jsme přejedení. Ale je to pochopitelné. Mamince je za pár let osmdesát a už taky není nejzdravější.

Tatínek je rád, že nás vidí, ale malé děti ho rozčilují. Takže když zrovna není sestřina nejmladší dcerka dobře naladěná, otec je nervózní. Dětský pláč nemá rád a vůbec nepochopil, proč si sestra pořídila třetí dítě v době, kdy měla dvě odrostlé. „Je to nezodpovědnost. Počkej, až bude malá v pubertě a ty skoro v důchodu. To uvidíš“, často jí opakoval.

Eliška (29): Sestra přišla na moji svatbu v černém. Chtěla mi úmyslně zničit nejšťastnější den

Obecně se máme rádi a stojíme při sobě

Sestra Elena je bezva ženská. Porodily jsme děti v podobném věku, a tak jsme k sobě měly blízko. Řešily jsme stejné problémy. Obě jsme stále vdané za prvního manžela. Elena si navíc s manželem pořídila třetí dítě, prý na mazlení. Jenže je vidět, že už nemá tolik elánu a nervy má na pochodu. Navíc ztráta jednoho příjmu a dvě děti na vysoké škole zamávaly s rodinným rozpočtem.

A tak sestra poslední dobou neustále řeší jen peníze. A jejich nedostatek se odráží i v kvalitě pohoštění, které nám sestra servíruje při našich setkáních. Často se nám stane, že máme vegetariánský oběd, místo pečeného dortu jen rychlou bábovku na plech. Ale opět to každý bere tak, že každý dá to, na co má. Setkáváme se kvůli lidem a nikoliv kvůli jídlu.

Dušan (40): Deset let ze mě sestra dělá zloděje. Teď mě chce kvůli tomu obrat o dědictví po tátovi

Oslava mých narozenin se změnila v drama

Chtěla jsem, aby oslava mých narozenin byla kulinářským zážitkem. Dort, chlebíčky, rodinu jsem pozvala na oběd... prostě ve velkém stylu. Dojedli jsme oběd, uvařila jsem kávu a na stůl jsem donesla bublaninu s třešněmi a jiné občerstvení. Vařila jsem kávu a nepředpokládala jsem, že se někdo po opulentním obědě hned vrhne na sladké.

„To snad není možné. Já jsem si zlomil zub!“ slyšela jsem švagra až do kuchyně. Sprostě nadával, sestra mu přizvukovala a mně bylo hned jasné co se stalo. Chtěla jsem všem naservírovat na talířky sladké a zákusky ke kávě. Upozornit je na skutečnost, že v bublanině jsou třešně s peckami. Jenže mě nenapadlo, že švagr se vrhne na další jídlo jako smyslů zbavený.

Setkání se zvrhlo v rodinné drama. Sestra na mě křičela, že chce po mně třicet tisíc na zubaře. Křičela na mě, že jsem pitomá, protože ona vždy třešně do bublaniny zbaví pecek. Já stála a nezmohla jsem se na slovo. Vlastně od té doby jsem nebyla schopná se obhájit. Neustále mi chodí výhrůžné textové zprávy od sestry, které se mi už nechtějí ani číst. Je v nich neustále to samé. Celé situace je mi líto. Ale nemyslím si, že jsem viníkem. Nenabídla jsem hostům, ať si pohoštění berou. Nemohu za to, že švagr asi týden nejedl...

Vendula (27): Zamilovala jsem se do řemeslníka, ale narazila na zeď předsudků. Prý studuji hlouposti a bojím se práce

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].