Plodná vynálezkyně Mary Kenner: Její patenty usnadnily životy spoustě lidí, kvůli barvě pleti ale čelila nesmyslným překážkám

hygienický pás, Mary Kenner
Zdroj: Wikimedia Commons, Helen LaRuse, CC BY-SA 4.0

Dvanáctiletá Mary Beatrice Kenner měla neobvyklý koníček. Ráda se toulala po chodbách Úřadu pro patenty a ochranné známky ve Washingtonu, kde si představovala, že i ona jednou bude registrovat svůj vlastní vynález. A to přání se jí splnilo a navíc ovlivnilo životy mnoha žen.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 28. 05. 2025 11:00

Cesta k uznání prvního patentu byla ale poměrně náročná. Brzdila ji finanční bariéra a rasismus. Situace se změnila až v roce 1956, to jí uznali první žádost. Celkem si nechala za svého života zaregistrovat pět vynálezů - žádná jiná Afroameričanka v té době takového úspěchu nedosáhla.

Její rodina byla plná vynálezců, Mary nezůstala pozadu

Maryina rodin byla plná vynálezců: Dědeček, Robert Phromeberger, vynalezl železniční signály a nosítka na kolečkách. Její otec, Sidney Nathaniel Davidson, si zase nechal patentovat takzvaný vypasovač oděvů. A sestra Mildred Davidson Austin Smith vymyslela rodinnou deskovou hru.

Samotná Mary začala snít o patentech již v raném věku. Narodila se v roce 1912 a vyrůstala poblíž Charlotte v Severní Karolíně. Když jí bylo šest, začalo jí vadit neustálé vrzání dveří, kvůli němuž se nemohla pořádně vyspat. A tak se rozhodla vytvořit samomazný dveřní pant. A to nebylo vše. Pak přišel na řadu deštník s houbovitou špičkou, který by absorboval kapající déšť, a popelník, jenž šel připevnit ke krabičce cigaret.

Život Kennerových se mohl ubírat zcela jiným směrem, kdyby se Sidney v roce 1914 rozhodl jinak. Jedna newyorská společnost mu za jeho „vypasovač“ oděvů nabídla 20 000 dolarů. Fascinovalo je, že se vejde do kufru a že je schopný kdykoli odstranit z pánských kalhot záhyby. Jenomže Maryin otec si myslel, že vydělá víc, když bude svůj vynález prodávat sám. Nakonec ale vyrobil jen jeden kus, který se prodal za pouhých 14 dolarů.

Přelomový vynález pro ženy: Nastavitelný hygienický pás

Ještě před maturitou, v roce 1931, vynalezla Mary Kenner hygienický pás, který měl vyřešit jeden z hlavních problémů žen. Ve 20. letech 20. století ženy často používaly pratelné menstruační vložky, bylo však obtížné je „udržet na místě“. Mary to vyřešila tím, že k vložce přidělala pásek, čímž ji znehybnila. Podobné výrobky na trhu sice již existovaly, její vložky ale navíc nabízely novátorský přístup k prevenci úniku krve.

Mary ale neměla dostatek peněz na podání patentové žádosti. Musela také odejít z Howardovy univerzity, kam po maturitě nastoupila. Školné na druhý ročník už nebyla schopná uhradit. Přesto se svého vynálezu nevzdala, začala šetřit a zdokonalovat jeho design. Podat žádost mohla až v roce 1954, o dva roky později jí úřad vyhověl. To byl ale teprve začátek trnité cesty.

Rasismus a cesta k úspěchu

S možností spolupráce při prodeji hygienického pásu se Mary ozvala společnost Sonn-Nap-Pack. Jenomže, když zástupce firmy zjistil, že je Afroameričanka, jejich zájem opadl. Existovala jen jediná možnost, kterou v té době využila spousta černochů: najmout si bělocha, který bude působit jako tvář jejich projektu. Mary na páse ale nikdy nevydělala. V 70. letech ho nahradily samolepící vložky a Mary patent už neobnovila.

Ale i tak pokračovala dál. Třeba vynálezem speciálního držáku toaletního papíru pro nevidomé a chodítko „s kapsou“, kde si bylo možné odložit různé věci. V tom ji inspirovala sestra Mildred, jež trpěla roztroušenou sklerózou. Nejen jí, ale i dalším lidem tak usnadnila, již tak těžký, život. Patenty ale Mary, z již známých důvodů, neuživily. Našla si práci v Úřadu pro sčítání lidu a Úřadu pro generální účetnictví. V padesátých letech odešla do důchodu, do konce života provozovala květinářství. Zemřela v roce 2006 ve věku 93 let.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Mary Kenner
Allthatsinteresting.com: The Little-Known Story Of Mary Kenner, The First Black American Woman To Earn Five Patents

Související články

Další články