První veřejný vánoční strom se rozsvítil před 101 lety: Zasadil se o něj Rudolf Těsnohlídek po setkání s promrzlou holčičkou

Statečný čin spisovatele Rudolfa Těsnohlídka odstartoval tradici vánočních stromů na náměstích.
Zdroj: Wikimedia Commons, Volné dílo/Pixabay.com

První veřejný vánoční strom, tak jak je dnes známe z náměstí, se rozsvítil přesně před sto jedna lety. Iniciátorem byl spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který našel v lese odloženou holčičku. Nešlo však jen o symbol Vánoc, ale také možnost přispět na charitativní účely, zejména pro sociálně znevýhodněné děti.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 13. 12. 2025 16:01

Tradice charitativních sbírek se poměrně rychle rozšířila. O rok později, v roce 1915, se do ní zapojila čtyři města. V roce 1929 to již bylo čtyřiašedesát měst. Za minulého režimu byl tento zvyk upozaděn, po sametové revoluci se ale znovu obnovil, kupříkladu Adventními koncerty.

Doporučené video: Vánoční stromy dnes svítí v mnoha městech Česka. Podívejte se na ten v Jihlavě

Nález promrzlé Lidušky v lese

Rudolf Těsnohlídek narazil na malou Lidušku v roce 1919, když se vydal dva dny před Štědrým dnem se svými přáteli do lesa pro „malou jedličku.“ Najednou uslyšeli sténání připomínající umírající srnu. Trojice mužů se rozhodla, že se na místo, odkud zvuk vychází, vydají a ušetří raněné zvíře trápení.

Jaké bylo jejich překvapení, když spatřili mezi kořeny smrku malou holčičku, jež ležela na tenké peřince a na sobě měla jen rozhalenou košilku a na hlavě čepeček. Plakala čím dál tišeji. Začínala chladem modrat. Nikde nikdo, a tak ji zabalili do kabátu a spěchali s ní dolů do Bílovic. Tam Lidušku předali místním ženám, které ji umyly a převlékly. Pak již putovala do nemocnice.

Její biologická matka Marie Futerová, služka z Prštic, otěhotněla s ruským zajatcem z první světové války. Dítěte se zbavila, protože by ji jinak nevzali nikde do služby. Za to si nezdárná matka vysloužila pět měsíců v žaláři.

Rudolf Těsnohlídek se inspiroval v Kodani

Setkání s Liduškou Těsnohlídka velmi zasáhlo. Chtěl tak udělat něco, čím by takovým dětem jako ona pomohl. Inspiroval se na severu v Kodani, kde již od roku 1914 stála na náměstí v předvánoční době vzrostlá jedle s kasičkou, do které mohli lidé přispívat na dobročinné účely.

Strom, vysoký devatenáct metrů, byl poražen v bíloveckých lesích. Poté putoval na brněnské náměstí Svobody. Odevzdání stromu veřejnosti bylo vždy spojeno s doprovodným programem. Peníze získané ze sbírky v roce 1925 byly použity na stavbu dětského domova Dagmar, pojmenovaném po dánské královně Dagmar Dánské, jež byla známá svou starostlivou a dobrou povahou.

Jak je to dnes...

Strom Brnu daruje každý rok Mendelova univerzita, a to z lesů, které jí patří. Nacházejí se blízko místa, kde Těsnohlídek tehdy našel promrzlou holčičku. A není to jen tak. Strom musí být rovný, rozvětvený (měl dostatek živin a světla) a blízko silnice, jinak by se k němu nedostala technika, jak vysvětlila pro web Idnes.cz univerzitní pedagožka Petra Packová.

Zdroje informací:
Idnes.cz: Vánoční příběh o Lidušce - co odkryly dobové spisy
Objevbrno.cz: Liduška, Těsnohlídek a strom na Svoboďáku - brněnský příběh, který změnil Vánoce
Idnes.cz: První vánoční strom se rozsvítil před 100 lety, tradici podnítil nález děvčátka

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články