Facebook
Instagram
Od počátku sametové revoluce uplyne 17. listopadu přesně dvaatřicet let. Československu přinesla svobodu a ukončila vládu jedné strany. Jak toto období vnímali přímí účastníci demonstrace? A co vlastně odstartovalo protesty?
Sametovou revolucí se označuje období velkých politických změn, ke kterým došlo v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989. Komunistický režim vystřídala demokracie a plánované hospodářství nahradil tržní kapitalismus.
Sametová revoluce a ekologie
Každá akce vyvolává reakci. A nejinak tomu bylo i u sametové revoluce, za jejíž předvoj lze považovat ekologickou demonstraci, ke které došlo 11. listopadu 1989 v Teplicích. Tři dny předtím se začaly po městě objevovat plakáty vyzývající k setkání, jenž mělo upozornit na trvale znečištěné ovzduší. Hlavním motem byla věta „Chceme čistý vzduch." Prostor k vyjádření svého názoru si tehdy na náměstí Zdeňka Nejedlého nenechalo ujít až 1000 lidí.
K další demonstraci došlo o dva dny později. „Nejprve se nás sešel jen malý hlouček u kašny. Postupně se to ale rozrůstalo, až z toho bylo plné náměstí. Přišli skoro všichni z teplického undergroundu, také studenti z ekonomky, gymnázia a konzervatoře. Dokonce dorazily i máničky,” zavzpomínal pro Teplický deník Jan Saidl. Toto setkání bylo čistě apolitické. V celorepublikový protest proti režimu to přerostlo až za několik dní.
Jak začala sametová revoluce
„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,” řekla pro Paměťnároda.cz Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorek studentského shromáždění na Albertově. Původně mělo jít o vzpomínku na studenta Jana Opletala, který zahynul během protinacistické demonstrace 28. října 1939. Komunistické úřady tudíž tuto akci povolily, ale nakonec se z toho stal masový protest. Organizátoři původně počítali s několika tisícovkami lidí, dorazilo jich ovšem padesát tisíc...
„Viděli jsme všechny ty vlajky a transparenty, které samozřejmě nebyly o Opletalovi. Bylo na nich ‘Svoboda slova’, ‘Máme toho dost’ a ‘Jakeše do koše’, bylo to impozantní. Ač mělo jít o mírový protest, policisté a Lidová milice se rozhodli ukázat, kdo je tady pánem. Chtěli nám tím říct, že tady nebude žádná perestrojka, že nás exemplárně seřežou, abychom si to na pro příště rozmysleli,” dodala Monika MacDonagh Pajerová.
Více než 500 zraněných
Oficiální údaje hovořily “pouze” o 38 zraněných. Zdravotníci Občanského fóra však došli až k číslu 568. Zraněním neunikli ani zahraniční novináři. „Ve všech případech se novináři zcela jasně legitimovali a následně byli biti, vypadalo to, že se útoky soustředily především na kameramany a jejich vybavení,” řekla pro Paměť národa bývalá americká velvyslankyně Shirley-Temple Black.
Své zažil i student žurnalistiky Milan Podobský. „Všichni říkali máme holé ruce, já jsem je zvedl pozdě nebo blbě, tu hlavu jsem si nezakryl, tak mě ten pendrek švihl přes ksicht, brejle jsem ani nesbíral,” vzpomíná na 17. listopad Podobský.
Zásah na Národní třídě
Velitelem zásahu na Národní třídě byl Michal Danišovič, který se prý o násilí vůči demonstrantům dozvěděl až následující den. Kontrolu nad průběhem akce ztratil po dvacáté hodině. Byla to jeho první velká akce a mohl ji sledovat pouze na malém monitoru v řídícím štábu pražské správy SNB v dnešním Kongresovém centru.
I přes to všechno proběhla sametová revoluce, alespoň na poměry revolucí v jiných zemích, poměrně hladce a 29. prosince byl Václav Havel zvolen československým prezidentem. V červnu následujícího roku se pak uskutečnily první demokratické volby.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Sametová revoluce
Paměťnároda.cz: Sametová revoluce
Teplickýdeník.cz: 32 let už uběhlo, vzpomínky jsou stále živé. Teplice předvojem “sametu” v Praze
